Jan Jůn: Rusko to přehnalo, aneb jak důležitá je solidarita spojenců
Je docela možné se tázat, zda Rusko přehnalo onen „tit-for-tat“, tedy odpověď na vypovězení svých špionů z Británie a způsobilo si tak reakci oněch 29 zemí, které nyní vypověděly jejich další špiony.
Ano, je možné se takto ptát - i ve světle skutečnosti, že Britové se nyní velice těší ze solidarity spojenců. Taková solidarita se naopak zjevně nelíbí ruskému ministru zahraničí Lavrovovi.
Dokazuje to jeho pondělní obvinění Západu z „nebrání ohledů na všeobecně přijatelné chování“ v mezinárodních vztazích a „uchylování se k otevřeným lžím a dezinformacím“, což - jak připomínají britští experti - je ovšem přesně, jak se chová Rusko. A dodejme, že nejen ohledně Skripala, viz třeba nová odhalení ruské taktiky během „Operace Trója“.
Důležitost mezinárodní solidarity Britům připomněl v rozsáhlém interview pro televizi Sky bývalý ukrajinský prezident Juščenko. Ano, ten přiotrávený Rusy, prý „symbolicky“, tzv. jedem „oranž“ po „oranžové“ revoluci, jehož jsme vídali s rozleptanou tváří, než se podrobil dlouhé léčbě.
Prohlásil, že jediné, čeho se Putin bojí, je právě solidarita Západu. A jak k tomu dodala premiérka Mayová, je dobře, že motivem 29 zemí není jen solidarita, ale také rozhořčení kvůli počínání agentů Moskvy v oněch zemích, o čemž víme své i my.
Opravdová mela
Jak naznačila litevská prezidentka po summitu EU před týdnem, premiérka Mayová sdělila hlavám vlád a států unie několik zjevně přesvědčivých podrobností o důkazech ruské viny. Vyšetřování stále probíhá a ještě bude nějaký čas pokračovat. Jde prý o zpracování stovek výpovědí, smysluplné seřazení doličných předmětů a podobně.
Nejnovější oznámení britské policie o tom, že Skripal s dcerou byli zjevně otráveni po kontaminaci Skripalových domovních dveří Novičokem, naznačuje, že to muselo být provedeno těsně před jejich přivezením z letiště sousedem. Jeho automobil kontaminován nebyl. Vyšetřovatelé byli viděni, jak zkoumají stopy i na cestičce přes nedaleké křoviny, a tak bude zajímavé, co vyjeví příští policejní brífink.
Britové se ovšem mezitím také táží, jak dál s brexitem, když nyní zbývá do 29. března 2019 už jen polovina času od aktivace článku 50. Nyní se na řadě míst objevily pozoruhodné protibrexitové plakáty proevropských organizací s otázkou: „Kdy nám řeknou, za co jsme vlastně opravdu hlasovali?“
A to poté, co premiérka ve sněmovně přiznala, že vláda nestihne připravit přístavy a letiště na zavedení velmi nákladných nových celních kontrol po odchodu z unie během přechodného období a bude požadovat jeho prodloužení.
Mezitím zní až tragikomicky výzva organizace malých podniků o nutnosti zajištění trvání přílivu pracovních sil z unie i po brexitu. Vážně působí varování Evropské banky, že mezinárodní finanční instituce se musí připravit na odchod z londýnské City, která tak ztratí desetitisíce pracovních míst.
Stejně tak působí i chmurná zpráva Londýnské obchodní komory, že brexit bude stát Londýn až 22 miliard liber poklesem hospodářského růstu, tedy kolem dvou a půl tisíce liber na osobu, včetně dětí. Jen tak dál, to by byla opravdová mela.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
