Jan Jůn: Půjdou očkující Britové příkladem Evropě i v návratu k normalitě?

Premiér zjevně nespěchá ukončit nejnovější „lockdown“, vyhlášený 4. ledna po nešťastném vánočním uvolnění. Prý proto, aby byl opravdu posledním. Jinak by to i pro něj, po tolika opožděných otočkách, mohlo být politicky neúnosné.

Čtěte také

Jan Jůn: Jak rychle se zotaví britské hospodářství po pandemii?

Johnson totiž slíbil, že do 15. února bude završena první vlna očkování čtyř nejstarších a nejohroženějších skupin v počtu 15 miliónů osob, tedy přes 25 procent populace. On pak bude moci 22. ledna vyhlásit plán dalšího postupu, včetně kýženého uvolňování.

Zatím má štěstí. Počty nakažených a zemřelých klesají a zároveň se zdravotníkům a 80 tisícům dobrovolníků daří očkování. V sobotu imunizovali dokonce 550 tisíc osob, plán by mohl být do 15. února o téměř milión osob překročen a do konce března zahrnout i padesátníky.

Jelikož čtyři nejstarší skupiny, včetně sedmdesátníků, vykazují dohromady 93 procent všech koronavirových úmrtí, měla by imunizace už začít přinášet úlevu.

Kdy otevřít školy?

Téměř polovina Britů – 46 procent podle průzkumu agentury Ipsos MORI – však stále vládu kritizuje za nedostatečné zvládání pandemie a jen 38 procent jí chválí, i když vůdce opozice sir Keir Starmer by prý nebyl lepší než Johnson.

Čtěte také

Jan Jůn: Vyřeší očkovací rekordman Británie nastalé imunizační dilema?

Skupině sedmdesáti konzervativních poslanců se navíc nelíbí premiérovo příslovečné váhání ohledně ukončení stavu nouze kvůli pádu ekonomiky. Bývalý vůdce brexitářské skupiny ERG Steve Baker prohlásil dokonce před kolegy, že by v případě neúspěchu došlo na Johnsonovu budoucnost.

Nespokojenost potvrdil i průzkum provládního deníku Daily Express. Z jeho čtenářů by v případě otevřené vůdcovské výzvy Johnsonovi volilo 27 procent dotázaných ministra financí Rishiho Sunaka, 18 procent sněmovního vůdce konzervativců Jacoba Reese-Mogga a 11 procent ministra zahraničí Dominica Raaba.

Čtěte také

Jan Jůn: Dokáží Britové očkovat dva miliony osob týdně?

Značně důležité bude také, zda premiér ustoupí – což mlhavě připustil minulý pátek –ohledně předchozího tvrzení, že neotevře školy hned po pololetních prázdninách, ale až 8. března. Mnozí to považují za další nepotřebné Johnsonovo váhání a 18 konzervativních poslanců jej o víkendu vyzvalo, aby tak učinil už 22. února. Úspěch očkování by mu však otočku mohl nyní umožnit.

Premiér ovšem vzbudil kritiku v médiích i za oznámení, že hranice budou z obav před jihoafrickou a brazilskou mutací koronaviru konečně zavřeny. S ročním zpožděním a navíc nikoliv ihned, ale až od 16. února a pro zhruba 1400 cestujících denně přilétávajících ze 33 zemí takzvaného červeného seznamu, tedy ze zemí jižní Ameriky, Afriky a Portugalska.

Jan Jůn|foto:Vendula Kosíková

Budou muset v uzavřených hotelích přečkat 11 dní karantény a sami si pobyt v ceně zhruba tisíc liber zaplatit a není jasné, jak dlouho omezení potrvají.

Každopádně je nasnadě, že 15. a 22. únor zjevně budou nyní mezníkem nejen v britském boji s koronavirem a ohledně návratu k normalitě, ale pro premiéra Johnsona také politicky.

Autor je komentátor Českého rozhlasu