Jan Jůn: Proč britští muslimové bojují v Iráku
Hromadící se náznaky, že brutální džihádista, který uřízl hlavu americkému novináři Jamesi Foleymu a jeho spoluvěznitelé přezdívaní John, Paul a Ringo pocházejí z britské přistěhovalecké komunity východního Londýna, vyvolaly v Británii debatu o tom, proč mladí muslimové z této komunity, kteří se z velké většiny narodili a absolvovali školy v Británii, posilují řady džihádistů Islámského státu.
Odhady britských zpravodajců hovoří o minimálně pěti stovkách těchto mladých, kteří odešli bojovat do Sýrie a Iráku, i když muslimští představitelé nyní odhadují jejich počet na téměř dvakrát tolik i více a mnoho jich tam odešlo i z Francie, Holandska či Belgie.
Jak už řečeno dříve, mnozí z těch, kteří původně před třemi roky odešli posílit řady povstalců proti režimu syrského prezidenta Asada, se už vrátili zpět. Povstání se totiž kvůli nedostatku podpory Evropou a Amerikou daří režimu potlačovat a skupiny nazývající se nyní Islámský stát, drží pozice či válčí na obě strany, jak proti režimu, který se těší podpoře Ruska, tak i proti syrské opozici.
Řada mladých britských muslimů mezitím však přešla ke skupinám Islámského státu, kam poté přicházeli i noví zfanatizovaní britští rekruti a obavy z jejich možného terorismu po návratu nyní rostou.
Důvodů k odchodu prý podle umírněných muslimských vůdců bylo kromě onoho zfanatizování hned několik, včetně jisté atraktivnosti statusu „bojovníka za islám“, vlastnictví samopalu či podobných zbraní - a snímky a texty šířené mobily a internetem oněmi mladými jako důkaz odvahy se staly tak módními, že prý pomohly zlákat další rekruty.
Hlavním důvodem však údajně je skutečnost, že britská přistěhovalecká muslimská komunita není tak integrována do většinové anglosasské komunity, jak by bylo záhodno a jak tomu je například v Americe prostřednictvím pověstného “tavícího tyglíku“.
Původní přistěhovalci této komunity – tedy většinou muslimové z Indie, Pákistánu, Bangladeše a okolí a nyní i několik stovek tisíc Somálců a Eritrejců – pocházejí převážně z nejzaostalejších a nejkonzervativnějších venkovských oblastí a příchod do britských měst, kde jsou navíc v menšině kulturně, náboženstvím i barvou pleti, je bolestně poznamenal a frustroval.
Experti – například zpravodajové deníku The Times - dokonce citují známou skutečnost, že desítky tisíc britských Bangladéšanů pocházejí z okolí městečka Sylhet na severu země a stejné množství britských Pákistánců zas z okolí Mirpuru v severních horách, tedy oblastí, kde teprve končí středověk. Transplantace celých rodin do Británie na přelomu 21. století tedy po naivních očekáváních vedla k frustraci a odstup většinového obyvatelstva zas k odcizení a hromadění v ghettech.
U té druhé generace to pak se vzděláním vede k další frustraci a stačí jen fanatik imám či kazatel jako Abu Hamza a dílo vzdoru vůči „nepřátelské a nevěřící“ Británii na pozadí pokulhávající integrace je dokonáno.
Britská muslimská komunita dnes s vysokým přistěhovalectvím čítá na tři a tři čtvrtě miliónu osob v porovnání se zhruba miliónem Středo a Východoevropanů z nových zemí Evropské unie, většinou Poláků a dalším téměř miliónem Západoevropanů z chudých zemí unie, převážně Španělů, Portugalců, Italů, Řeků a podobně, avšak ti se kulturně a barvou pleti od Anglosasů nijak neliší, nebudují ghetta, nepřitahuje je Islámský stát a většinou prosperují. Ano, integrace je opravdu příkazem dne, jinak se proud mladých muslimů do řad Islámského státu těžko zastaví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
