Jan Jůn: Porážka britské vlády vlastními rebely je zasloužená
Může si za to sama britská vláda. Zatímco se premiérka Mayová chystala do Bruselu na schválení prvního kola brexitových vyjednávání a otevření dalších kapitol, britský parlament jí díky 11 rebelům ve vlastní straně a neústupnosti probrexitových ministrů uštědřil porážku.
Dolní sněmovna totiž - pro vládu neočekávaně - přijala 309 ku 305 hlasům zákon stanovící, že právo schválit či zamítnout dohodu o brexitu bude mít parlament, nikoli jen vláda.
Nyní hrozí vládě Mayové další a prý ještě větší porážka příští středu, kdy by se po posledním dni debaty ve výborech mělo hlasovat o zákonném stanovení data brexitu na 29. březen 2019.
Rebelové - kterých by prý mělo být ještě více než tento týden, neb mnozí se údajně po vyhraném hlasování přestávají bát brexitářů ve vládě i ve vlastních řadách - tvrdí, že závazné datum není nutné a nebere ohledy na možné průtahy v jednáních a problémy s nestihnutím tohoto termínu.
Podle některých náznaků je však možné, že premiérka, která se mezitím po prvním dnu summitu ve čtvrtek vrátila z Bruselu domů - zatímco ten vydal v páteční poledne ústy předsedy Evropské rady Tuska očekávaný verdikt - by mohla ustoupit, neb datum už stanovil článek 50.
Důvěra v integraci
Ohledně summitu, podle Tuska bylo „dosaženo podstatného pokroku ve vyjednáváních“ ve třech částech první kapitoly a někdy v lednu bude možné začít jednat o kapitolách dalších, tedy o budoucích ekonomických a politických vztazích. Podle expertů to mají být vyjednávání o mnoho těžší než první kapitola a tak se máme na co těšit, zejména proto, že Evropská unie prý netrpělivě očekává britské návrhy.
Co však vzbudilo obavy britské veřejnosti v souvislosti se zmíněnou porážkou vlády, byly reakce některých vládních poslanců, kteří požadovali, aby byli rebelové tvrdě pokáráni a potrestáni odvoláním z parlamentu v jejich volebních obvodech, tedy postoj, který se spíše dal čekat od Nigela Farage z xenofóbní strany UKIP a on se vyjádřil ještě ostřeji.
Někteří z rebelů pak prý byli nuceni nahlásit policii nenávistné telefonáty vyhrožující jím dokonce smrtí a deník Daily Mail, známá to bašta brexitářů a xenofóbů vůbec, přinesl fotografie devítky na titulní straně a nazval je zrádci.
Rebelové, pod vedením bývalého ministra Clarka, se hájili tím, že chtěli jen upevnit právo parlamentu rozhodovat. Dodávali pak, že brexit měl podle jeho zastánců přinést zemi větší suverenitu a tu zemi zaručuje parlament, jehož právo na rozhodování nesmí narušit ani vláda, ani panovník. Vláda si pak zjevně uvědomila, že nejednáním s rebely si vlastně sama zavinila porážku a začíná s nimi nyní komunikovat.
Reakce militantních brexitářů po vítězství rebelů i během předcházející debaty ovšem vzbuzují obavy ohledně směřování některých vrstev a skupin obyvatelstva Británie k velmi nenávistnému xenofobnímu a vypjatě nacionalistickému izolacionismu, podobně jako jinde v Evropě.
To už nemá vůbec nic společného s oprávněnou kritikou byrokratické přebujelosti a utrácivosti Evropské unie a nutností reforem, které by obyvatelstvu kontinentu i Británie vrátily důvěru v integraci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
