Jan Jůn: Pomůže Británie demokraciím zadržet globální expanzi nového maoismu?
Právě končí týden nebývalého vyhrocení vztahů Británie s komunistickou Čínou.
Brity však začínají podporovat i další demokracie, které už mají také dost zjevných snah vedení čínské komunistické strany o návrat k totalitárním praktikám maoismu a snahám o světovou hegemonii.
Čtěte také
Před týdnem například prohlásil čínský vůdce Si Ťin-pching, že „kdo se pokusí oddělit od Číny jakoukoli oblast, zemře a jeho tělo bude rozdrceno a kosti rozemlety na prach“.
Podobně pak Britům vyhrožoval za kritiku pekingského tzv. protiteroristického zákona pro Hongkong a za nabídku poskytnout třem milionům jeho obyvatel se dvěma pasy azyl v Británii velvyslanec Liu Siao-ming. Jindy žoviální soudruh Liu prohlásil, že „Británie ponese následky“, pokud bude při rozhodování o vyřazení firmy Huawei z modernizace telekomunikačních sítí s Čínou jednat jako s nepřátelskou zemí.
Dodal pak, že britský návrh nabídnout občanům Hongkongu azyl je „závažným zasahováním do vnitřních záležitostí Číny“ a pohrozil: „Nikdo nesmí podceňovat čínskou rozhodnost ochránit svou suverenitu, bezpečnost a rozvoj. Pokusy o narušení či obstrukce státního bezpečnostního zákona budou čelit mohutnému odporu jedné a půl miliardy Číňanů.“
Čínská expanzívnost
Čtěte také
Podle britského ministra zahraničí Dominika Raaba ovšem Peking porušuje zavedením zákona před 23 roky v Hongkongu podepsanou dohodu o „jedné zemi a dvou systémech“ na 50 let, ale ono je těch důvodů k britským obavám mnohem víc.
Třeba, že soudruh Liu také vyzval 120 tisíc čínských studentů na britských univerzitách – kterým jejich vysoké školné jen prospívá –, aby „sloužili své vlasti“, tedy straně a vládě, jako kdysi u nás.
Číně ovšem naivně sloužili i britští vrcholní politici, když založili před léty tzv. „Skupinu 48“. Nyní se snaží zastavit publikaci v Austrálii vydané knihy „Skrytá ruka“, která tvrdí, že čínský vliv v Británii je „dalekosáhlý a už nezastavitelný“.
Čtěte také
Roste počet akvizic britských podniků čínskými firmami, včetně energetické infrastruktury. Například v nukleárním průmyslu státní firmou CGN a v telekomunikačních sítích už zmíněnou Huawei, jejíž odchod požadují poslanecké výbory.
Mají podporu americké vlády i dalších členů zpravodajské aliance „Pěti očí“, tedy ještě Austrálie, Kanady a Nového Zélandu. Jde také o překotné budování čínského námořnictva a o pokusy s novými raketami a nukleárními náložemi v poušti Lop Noor, nemluvě o krádežích ve vědě a o snahách o ovládnutí blízkého vesmíru.
Britům také vadí čínská expanzívnost v Jihočínském moři a vyhlazovací taktika Pekingu vůči muslimským Ujgurům v provincii Sin-ťiang, kde je jich prý milion „převychováván“ v koncentračních táborech.
Řada britských politiků tvrdí, že to vše jsou pádné důvody, aby se demokratické země sjednotily a přestaly se s čínským neostalinistickým režimem – zjevně systematicky pracujícím na globálním vítězství komunismu – bratříčkovat a nabízet mu rodinné stříbro.
Otevírající se užitečná spolupráce Teng Siao-pchingových časů se tak bohužel jaksi zvrtla a Britové nynější cíle neomaoismu prokoukli. Zbyli zjevně jen naivkové a cyničtí prospěcháři – a nejen v Británii.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
