Jan Jůn: Pákistánská školačka vítězí proti Talibánu

Nebylo dlouho jisté, zda Malala přežije a byla proto převezena do specializované nemocnice v britském Birminghamu. Po několika operacích se však pomalu uzdravila a prohlásila, že se bude dál věnovat tomu, co se už snažila dělat doma – chodit do školy a vést kampaň mladých školaček za právo, aby i ony mohly těžit z výhod vzdělání.

Jak známo, Talibové, jako extrémistická sekta islámu, jsou vehementně proti tomu, aby se dívkám a mladým ženám dostalo jakéhokoliv vzdělání a z Pákistánu i Afghánistánu je známa celá řada jejich nevybíravých pumových útoků na školní budovy i na jejich žačky, například politím kyselinou, otrávením jídel a podobně, včetně střelby a mnoho dívek tak už zahynulo. Malala však nebyla, jak řekla, Taliby umlčena.

Ve Spojených národech usedla Malala po chvilce pobízení do křesla samého Pan Kimuna v sále generálního shromáždění a její poselství přítomným zástupcům žákyň a studentek světa - i těch, v jejichž zemích nemohou žádné děti chodit do školy - i samotným Talibům bylo jednoznačné, cituji: „9. října 2012 mne Taliban postřelil do levé části hlavy a postřelili i mé přátele. Mysleli si, že nás kulky umlčí, ale nepovedlo se jim to a z toho ticha se ozývá tisíce hlasů...“ Malala pak zdůraznila: „Chopme se našich učebnic a psacích per, které jsou naší nejúčinnější zbraní. Jedno dítě, jeden učitel, jedna učebnice a jedno pero mohou změnit svět. Vzdělání je jedinou cestou...“

Její odvaha však už mezitím nese ovoce doma, v Pákistánu, kde celá jedna třetina dětí nemá školní vzdělání a v kmenových Severozápadních provinciích chodí do školy jen něco přes sedm procent dívek. Rodiče se však nyní díky Malale přestávají bát a počet školáků neustále roste a to i v údolí Svát, kde teprve nedávno vypudila armáda i místní milice obnovenou vládu Talibů. Stejně tak – a vlastně ještě více – je vidět pokrok v tomto směru v Afghánistánu, kde také měli možnost vidět, jak vypadá hrůzovláda Talibánu a kde extrémisté prostě školy dívkám zakázali.

Nejen, že se do Afghánistánu, kde podle statistik stoupl za deset let průměrný dožitý věk o 18 let, už vrátilo na pět milionů uprchlíků, ale - a to jistě dělá Malale radost – z méně než milionu kluků školáků za Talibů, dnes chodí do školy osm milionů dětí, včetně dívek. Ano, ta její jedna učebnice a jedno pero začínají opravdu působit.