Jan Jůn: OSN vyšetřuje chemické zbraně v Sýrii a proud uprchlíků sílí

02890523.jpeg
02890523.jpeg
Podle britského ministra zahraničí Williama Haguea potrvají konflikty na Blízkém východě ještě celé roky nebo možná i desetiletí. I když šéf britské diplomacie pronesl výrok hlavně v souvislosti s Egyptem, o kterém má jednat s resortními kolegy z Evropské unie, mohlo by to platit i v případě Sýrie.

Jak známo, Rusko tam otevřeně podporuje dodávkami zbraní krvavý režim baathistické strany v čele s prezidentem Assadem a Západ zas – i když poněkud vlažně -- ozbrojenou opozici, do jejíchž řad se už bohužel infiltrovalo až příliš velké množství členů a přívrženců teroristické al-Kajdy, včetně evropských rekrutů z muslimských řad. To je pochopitelně v dlouhodobějším výhledu velmi nebezpečné i pro jejich země, pokud by tam po konfliktu chtěli pokračovat v tzv. ,,svaté válce‘‘ prostřednictvím terorismu. Podle britského deníku The Times, citujícího americké zpravodajské zdroje, jde třeba až o 150 britských sunitů.

Účast těchto dobrovolníků ovšem také mění původní snahy syrské demokratické opozice o svržení Assadova diktátorského režimu na konflikt mezi Íránem podporovanými šíitskými muslimy, včetně Assadových Alawitů a libanonského Hizbolláhu na jedné straně a Saudskou Arábií podporovanými sunitskými muslimy, včetně zahraničních rekrutů z arabských zemí i Evropy na straně druhé, podobně jako v Iráku, nemluvě o cílech al-Kajdy.

Nejnovější vývoj v Sýrii je ovšem poznamenán dvěma událostmi. První je dnešní přílet expertů OSN na chemické zbraně do Sýrie, aby vyšetřili jejich hlášené použití. Úřad generálnho tajemníka Spojených národů Pan Ki-múna sice prohlásil podle zprávy CNN, že inspektoři nebudou během mise hovořit s médii, ale potvrzení tří vyšetřovaných incidentů, kdy mělo ze strany režimu dojít k použití nervového jedu sarinu proti obyvatelstvu – zatímco režim z toho obviňuje milice opozice – se určitě rychle rozkřikne.

Mnozí pochybují, že by k takovám zbraním a raketám měl přístup kdokoliv jiný než Assádovy speciální jednotky. Druhou událostí je náhlé zmohutnění proudu uprchlíků ze Sýrie do iráckého Kurdistánu, který je, jak známo, nejklidnější a dnes nejvíce prosperující částí Iráku. Pozorovatelé agentury OSN pro uprchlíky hlásí, že od minulého čtvrtka jde o doslova proud desítek tisíc Syřanů, převážně kurdské národnosti. Není jasné, zda uprchlíkům najednou došla trpělivost při čekání na pád Assádova režimu, nebo zda to je strach z protiofenzívy vládních jednotek, které na znovudobývaných územích nešetří životy civilistů. Pro irácký Kurdistán jsou masy uprchlíků problémem co do přístřeší i stravy; pro svět jsou jedním z důkazů pokračování hrozící nebezpečné destabilizace celého regionu.