Jan Jůn: Jednota demokratického světa ohledně Krymu kolísá

Americký prezident Obama vyhlásil sice omezené sankce a vyslal stíhací letku do Pobaltí, avšak Evropská unie se ani po šesti hodinách včera nedokázala dohodnout, aby Obamu následovala a pouze zrušila či přerušila jednání o ulehčení poskytování víz Rusům.

Polský premiér Tusk pak přiznal, že jednání byla obtížná a kancléřka Merkelová se nechala slyšet, že neočekávala, že „se tak daleko dojde“. Tedy, řekněme, nijak daleko a není vůbec divu.

Německo je ze třiceti procent závislé na importu ruské ropy a plynu, Francie staví za miliardu eur Rusku válečnou loď, Británie se bojí, že příjde o ruské investice oligarchů v londýnské City a do nejdražších londýnských nemovitostí, Itálie je na tom podobně jako Německo a obavy ze ztráty ruského trhu mají i další země, jako například Holandsko. Ještě, že alespoň Visegradská čtyřka, pobaltská trojka a skandinávské země dnes přijaly tvrdší rezoluci než celá Evropská unie, i když ne o mnoho.

To vše bohužel ukazuje, že demokratický svět přecenil stav demokracie v Rusku -- neboť skutečné demokracie neokupují jiné země a neanektují jejich regiony – a musí za nedodržené morální principy zaplatit. Pokud k tomu nebude ochotný, čeká jej možná jednou podobný osud jako moldavské Podněstří, gruzínskou Abcházii či Osetii a nyní i Krym.

S diktaturami či pseudodemokraciemi se totiž dlouhodobě nevyplácí obchodovat a tím méně na nich být závislým.