Jan Jůn: Euro opět ohroženo ze Středozemí...
Světové burzy opět od rána padají jako kámen – jen pár dní poté, co dosahovaly čtyřletých rekordů a jednotná evropská měna eurozóny opět znejistěla, poté co se zdálo, že nedávné problémy ujištěními vůdců unie o další pomoci zmizely. Malé Lotyšsko dokonce hodlalo do eurozóny urychleně vstoupit. Obavy investorů propukly naplno, když se během víkendu ukázalo, že podmínka, kterou v pátek stanovil summit Evropské unie další zbankrotované zemi na jihu eurozóny, tedy Kypru, zahrnuje – prý na přání předvolebního znejistělého Německa – dosud nevídanou doložku.
Summit rozhodl, že Kypr opravdu potřebuje pomoc ve výši téměř 17ti miliard eur, avšak z toho jen deset miliard má jít z fondů unie a těch téměř sedm ,,si musí poskytnout‘‘ Kypr sám z peněz střádalů v bankách. To znamená jednorázové zdanění všech vkladů nad 100.000 eur deseti procenty a nižších vkladů pod touto hranicí šesti a třemi čtvrtinami procenta. Oznámení vyvolalo na Kypru bouři nevole, strach z mnohaleté bídy po příkladu Řecka a masové vybírání z peněžních automatů. Dnes rokuje kyperský parlament, i když hlasování o schválení daně odložil na zítřek, zatímco prezident se údajně pokouší snížit procento pro malé střádaly a banky na ostrově zůstávají zavřené.
Opatření vyvolalo v Británii nevoli a prohlášení premiéra Camerona – který se mezitím po napjtých nočních jednáních dohodl s opozicí o novém zákonu o médiích -- že na 3500 britských vojáků a státních zaměstnanců – i když ne 30.000 Britů žijících na ostrově s konty v kyperských bankách -- bude vláda kompenzovat. Daň ovšem postihne tisíce velmi bohatých Rusů, kteří ve snaze obejít domácí zdanění vložili do kyperských bank nejméně deset miliard eur. Rusko také před časem Kypru dokonce pár miliard půjčilo a nyní chtělo půjčku splatit – prý s podmínkou, že Nicosie Moskvě předá seznamy ruských majitelů kont.
Krok ovšem ve světě zároveň obnovil nejistotu ohledně budoucnosti jednotné evropské měny, neboť podobně tvrdě by mohla eurozóna reagovat, kdyby měla pomoci kymácejícím se ekonomikám Španělska či Itálie. Pokud by se to jejich obyvatelstvu nelíbilo a pokoušelo by se o příslovečný „run na banky“, mělo by jedinou možnost: opustit eurozónu, což by znamenalo její konec v nynější podobě. Důvěra obyvatel Evropy v unii je už i tak otřesena a burzy mají proč padat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
