Jan Jůn: EU po schůzce čtyřky šéfů vlád ve Stockholmu
Až do dnešního ranního brífinku pro novináře to oficiálně vypadalo jako výlet starých kamarádů a včerejší záběry čtyřky na loďce v Harpsundu u Stockholmu dodávaly jednání středopravicových premiérů Británie, Švédska a Holandska s německou kancléřkou Merkelovou odpočinkový nádech.
Zdání však často klame a premiéři – britský David Cameron, švédský Fredrik Reinfeldt a holandský Mark Rutte – to prý ohledně přesvědčování německé kolegyně neměli zdaleka lehké. Oficiálně sice šlo o problematiku reforem Evropské unie, což jak známo, je spíše na dlouhé lokty, ale i nedávno potvrzené přání části voličů, a tam se podle expertů mohli účastníci jednání spíše dohodnout.
Problém, o kterém se před médii moc nemluvilo, ale všichni věděli, o co jde, se jmenoval Jean-Claude Juncker, tedy lucemburský expremiér a dosavadní kandidát na nového šéfa Evropské komise. A problém nechtěl zmizet z jednacího stolu, neboť Juncker se těšil podpoře Angely Merkelové a hlavnímu odpůrci jeho jmenování Cameronovi nepomohla ani skutečnost, že jej nyní podporují všechny hlavní britské politické strany, poté, co i opoziční labouristé se postavili proti Junckerovi.
Proti jeho zvolení byli ovšem tvrdě i oba další přítomní premiéři a Cameron mohl počítat i s vlažnou podporu ministra zahraničí Francie Fabiuse, ale Merkelová byla neoblomná. Na onom brífinku nabádala proti hrozbám a k většímu evropanství a na otázku odpověděla, že je spokojená s nominací Junckera, ale že to nebylo hlavní náplní rozhovorů, kterou měly být hospodářský růst, tvorba pracovních míst a strukturální reformy, včetně zlepšení konkurenceschopnosti Unie.
To vše zajímá i ony tří premiéry, takže alespoň v tom se čtyřka zjevně shodla, čímž ovšem problém Juncker nebyl smeten se stolu. Nebo pokud došlo k dohodě o tichém hledání dalších kandidátů – se stejně tichým souhlasem Merkelové – nedozvíme se to dříve než těsně před summitem Unie za dva týdny.
Britové, Švédové i Holanďané dosud tvrdili – což zdůraznil i švédský premiér Reinfeldt – že nominace tzv. ,,špičkového kandidáta‘‘ není v souladu s lisabonskou smlouvou, neboť dává Evropskému parlamentu permanentně více pravomocí, než má mít.
Jde navíc o předsedu Evropské komise, tedy nejmocnějšího představitele Unie s rozhodujícím vlivem na ony hospodářské reformy, vztahy se světem i na další oblasti unijní politiky včetně přistěhovalectví, a proto jej dosud jmenovaly vlády členských zemí. A bez toho, že by se musely ohlížet na doporučení Evropského parlamentu či výsledky eurovoleb.
Pro řadu zemí z desítky mimo eurozónu a trojku jednající ve Stockholmu, je navíc osoba Junckera – který vítězství tzv. evropských lidových stran v eurovolbách obratem interpretoval jako potvrzení své kandidatury – prostě nepřijatelná. Mezi jiným i kvůli jeho prý ,,příliš‘‘ dlouhému setrvávání v kruzích vedení Unie i kvůli jeho tvrdému federalismu. Tedy dalšímu prohlubování unijní integrace i proti vůli mnoha eurovoličů, kteří nedávno zaveleli přibrzdit a vrátit některé pravomoci domácím vládám a parlamentům.
Cameron se mezitím vrací domů do kontroverze ohledně odhalení, že v několika státních školách v Birminghamu prosazovaly rodičovské rady sektářskou islamistickou ideologii do programu výuky a rozhořely se diskuse o zavedení předem neohlášených inspekcí a o nutnosti vštěpování tzv. ,,britských hodnot‘‘ žákům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
