Jan Jůn: Dostane Čína možnost vypnout Britům elektřinu?

18. říjen 2013

Britský ministr financí George Osborne si je určitě dobře vědom výše zadlužení své země i omezených možností státu investovat do obnovení chodu hospodářství po nynější krizi. Za situace, kdy ceny elektřiny a plynu jdou prudce nahoru – a British Gas nejnověji hodlá letos zvýšit ceny o více než devět procent - prožívá energetika, tedy životodárná síla průmyslu i komerce, značné potíže a hovoří se o možnosti výluk elektřiny během nadcházející zimy.

Vítr, slunce a energie mořských vln zdaleka nestačí nahradit výpadky výroby elektřiny způsobené postupným zavíráním přestárlých nukleárních elektráren, jak ukázala minulá zima, kdy v nejhorších mrazech přestal foukat vítr a bylo zataženo. A Británie s 18ti procenty „nukleární“ elektřiny dnes zdaleka není Francií, která jí vyrábí 75 procent. Britská vláda sice plánuje nové nukleární elektrárny, ale výstavba trvá několik let a jsou i pro energetické odvětví - i se státním podílem - velmi drahou investicí, tedy ve výši 110miliard liber a pokrizová Británie na to sama nemá.

Ministr financí Osborne byl tento týden slyšet i vidět v britských médiích, jak obdivuje rozvoj Číny, kde dlí na návštěvě. Včera dokonce navštívil nejnověji budovanou nukleární elektrárnu nové generace podle francouzského modelu v Tajšanu, vyptával se vedení na postup prací a hodoval za pomoci tyčinek v kantýně s pracovníky. Prohlásil ovšem mimo jiné, že britská vláda otevře Číně možnost neomezených, včetně většinových, investic v oblasti nukleární energetiky. Nejen, což by nevadilo, v nyní budované nukleární elektrárně Hinckley Point pod vedením francouzské státní Electricité de France. Čína však už nyní otevřeně hovoří o investování v celé Britům potřebné řadě elektráren, stavěných prý však už podle nového čínského (tedy exfrancouzského) modelu a provozovaných podniky s nepříliš průhlednou strukturou, jak už to v Číně i v podobných zemích chodí.

To už je něco jiného než vítané investice v průmyslu, stavebnictví a v nemovitostech, včetně nové generace londýnských mrakodrapů, financovaných třeba z perského zálivu a podobně. Pokud totiž, nedej Bože, by v budoucnosti došlo mezi Čínou a Británií či Evropskou unií k nějaké rozmíšce, třeba ohledně Tibetu a dalajlámy – a Čína, přes všechen obdivuhodný pokrok, zůstává stále striktně kontrolovaným komunistickým státem bez demokratické kontroly vlády - její vedení, tedy politbyro, by prostě mohlo v Británii vypnout generátory a zhasnout továrny, úřady i domovy. A to už by podle bezpečnostních expertů bylo nejen vydíráním, ale přímo strategickou hrozbou a není tedy divu, že se jim Osbornův návrh jaksi nezdá.

autor: jj
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.