Jan Jůn: Dohoda Británie s unií najednou opět na obzoru

22. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, hlavní vyjednavač Evropské unie pro brexit Michel Barnier a předseda Evropské rady Charles Michel během zasedání v Evropském parlamentu

„Nebudeme dál vyjednávat, dokud Evropská unie zásadně nezmění postoje,“ prohlásil se zachmuřeným výrazem po summitu Unie britský premiér Boris Johnson.

O víkendu i během tohoto týdne to zopakovali i Johnsonovi ministři, naposledy ještě v úterý ve sněmovně ministr pro brexit Michael Gove. Prohlášení nebylo velkým překvapením. Připomnělo totiž, že Johnson v září tvrdil, že pokud do summitu nebude dosaženo dohody o vzájemných obchodních vztazích, ukončí jednání i přechodné období na konci roku a přejde na „australský způsob“ vztahů.

Čtěte také

Neinformovaným zněl jistě tento oxymóron jako eufemismus a tedy přijatelně, neb netušili, že Austrálie s Unií žádnou dohodu nemá. Připomeňme ovšem, že se už delší dobu snaží s Unií dohodu uzavřít, což premiérovi a brexitářům ještě jaksi nedošlo.

Na obzoru byl tvrdý brexit bez dohody a pesimismus začal převažovat i přesto, že sedmadvacítka naznačovala, že je ochotná dál jednat. Když tedy Británie změní neústupná stanoviska ohledně zón rybolovu, regulace podnikání a kontroly dodržování pravidel.

Pro Johnsona a jeho vládu – najednou víc zaměstnané jednáními o vyhlášení stavu nouze v regionech na pozadí nárůstu koronavirových nakažení ke 30 tisícům denně, hlavně na severu země – se už v pondělí objevila nepříjemná „odveta“ za neústupnost.

Dohoda je na dosah

Přišla z vlastních řad od rozhněvaných renomovaných konzervativních veličin včetně bývalých soudců, premiérů a ministrů ve Sněmovně lordů. Vláda tam utrpěla největší porážku za posledních 20 let během debaty o takzvaném zákonu o vnitřním trhu, jehož přijetí by bylo pro reputaci Británie velmi škodlivým porušením mezinárodní dohody o brexitu, snahou o změnu hraničního režimu na irském ostrově.

Čtěte také

Lordové totiž schválili pozměňovací text návrh zákona odsuzující, což prakticky znemožní jeho přijetí. Návrh byl přes aktivní lobování vlády, že jde „jen o pojistku pro případ tvrdého brexitu“ – dodejme: ve skutečnosti o pouhé strašení Unie – přijat po argumentaci předních právníků 395 hlasy proti 169, tedy většinou 226 hlasů.

V „pingpongovém“ souboji se tak návrh vrátí do dolní sněmovny a pak opět k lordům a znovu zpět a určitě nestihne být schválen včas, aby zastrašil unijní vyjednávače a ovlivnil vyjednávání, jak zjevně zamýšlel premiér.

V úterý se náhle situace změnila a zastihla ministra Govea dštícího před poslanci kritiku na „neústupnou Unii“, když dostal zprávu o „smířlivém“ projevu hlavního unijního vyjednávače Michela Barniera. Stačilo pár slov v Evropském parlamentu a Johnsonův „konec vyjednávání“ byl minulostí.  

Jan Jůn

Unie totiž ústy Barniera – klíčově pro zachování zdání britské neústupnosti pro domácí publikum – přiznala, že ústupky musí učinit obě strany. Barnier doslova řekl, že „dohoda je na dosah, jestli budou obě stany chtít konstruktivně pracovat, být ochotné ke kompromisům a činit pokrok na bázi legálního textu“.

Ano, stačilo pár vhodných slov a opět se jedná. Brexitářský vlk se trochu nažral, koza dohody zůstane téměř celá, ale zda to nakonec udrží Johnsonovi premiérství, není jisté.  

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Jůn
Spustit audio