Jan Jůn: Co by mohlo nastat po vítězství Brexitářů

Přívržence odchodu, tedy Brexitáře, sice nejnověji znepokojil odchod poslankyně Sarah Wollastonové do tábora přívrženců setrvání v unii kvůli nepravdivým tvrzením jejich kampaně ohledně financování zdravotnictví ještě více, než kritika bývalého starosty Londýna a čelného představitele Brexitářů Borise Johnsona bývalým premiérem Johnem Majorem.

Ten v diskusním pořadu televize BBC před týdnem nazval populistu Johnsona „dvorním šaškem“ kvůli jeho stálému žertování a znevažování protivníků a jejich argumentace, místo toho, aby se obtěžoval přesvědčovat voliče nějakými fakty.

A byl to právě rozvážný bývalý premiér Major, který se ve čtvrtek opět objevil na scéně předreferendové kampaně a to v Severním Irsku a navíc s jiným expremiérem, Tony Blairem.

Oba ve společné diskusi s voliči připomenuli, že odchod z unie by mohl kromě jiného znamenat, že prounijní Skotsko vedené stranou skotských nacionalistů by mělo skvělou záminku k uspořádání nového referenda o odtržení od zbytku Británie za nastalé nové situace.

A Británie bez Skotska by ztratila nejen značnou část území, ale i značnou část zbylého vlivu ve světě, nemluvě o základně nukleárních ponorek ve skotském Faslane, o severomořské ropě ve skotských teritoriálních vodách či o rybolovu.

Mimořádná kalamita

Podle obou expremiérů by byl ohrožen mír v Severním Irsku a ztížena i hospodářská pozice provincie, kde dnes působí řada amerických a jiných globálních podniků|foto: ČTK/AP, Dorothee Thiesing,ČTK

Stejně tak by byl ovšem podle obou expremiérů ohrožen mír v Severním Irsku a ztížena i hospodářská pozice provincie, kde dnes působí řada amerických a jiných globálních podniků právě proto, že Británie je v Evropské unii.

Co by se ovšem mohlo stát, kdyby k vítězství Brexiářů opravdu došlo, naznačují diskuse parlamentních expertů v posledních dnech. Ti hovoří o tom, že by pak měl parlament urychleně převzít nadstranickou iniciativu místo započetí nejistých dvouletých vládních jednání o podmínkách odchodu.

Poslanecká sněmovna s většinou 450 prounijních poslanců ke 150 Brexitářům by jako zákonodárný suverénní sbor mohla prý okamžitě na druhý den iniciovat urychlené projednávání zákona o setrvání Británie ve společném trhu unie se vším všudy, včetně bezcelního a bezvízového styku, plateb do unijní pokladny ve stylu například Norska a podobně.

Tím by otupila ostří Brexitu, zabránila by odchodu Skotska, dalšímu odchodu investorů ze země a pádu libry. Pak by vše záleželo na dalších jednáních. Nakolik jsou tyto diskuse vážným zamyšlením nad možnostmi, které by se po referendu naskytly, nebo jen teoretizováním o tom, co vše demokracie dovoluje parlamentu za krizové situace, je těžké posoudit.

Ale ukazuje to na skutečnost, že případné vítězství Brexitářů v referendu je většinou poslanců považováno za kalamitu mimořádného rozsahu. A to dnes cítí také téměř polovina Britů. Doufejme, že jich za dva týdny bude většina.