Jan Jůn: Cameron a 120 britských podnikatelů jedná v Číně o obchodu a investicích

Britský premiér David Cameron na návštěvě v Číně se svým protějškem Li Kche-Čchiangem
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Britský premiér David Cameron na návštěvě v Číně se svým protějškem Li Kche-Čchiangem

Šest týdnů po návštěvě britského ministra financí George Osborna v Číně s delegací průmyslníků dlí v těchto dnech tamtéž na oficiální návštěvě i premiér David Cameron. Ano, zahrnuje to recepce a politická jednání či přijetí u prezidenta, ale jsou to ty ostatní aktivity, které jsou tou příslovečnou třešničkou na dortu.

Ano, Británie se sice zjevně vzpamatovává nejrychleji ze všech zemí Evropské unie, ale tempo je třeba udržet i nalézt peníze na investice, ale podobně přemýšlejí i jiné vlády. Proto pobývá britský premiér v Číně s dosud nejpočetnější delegací podnikatelů v počtu 120 a už pondělní jednání jak v Pekingu, tak i v Šanghaji se měla vyznačovat právě důrazem na obchod.

Není divu, Camerona doprovází představitelé největších exportních gigantů, jako Rolls-Royce, Shell, British Petroleum, Virgin, GlaxoSmithCline, Arup, a bank, například HSBC a Barclays, a mnoha menších firem, které doufají, že v Číně naleznou obchodní partnery. Zároveň, a to Cameron otevřeně přiznal, Britové doufají, že Čína sníží dovozní cla právě na to zboží, které by Britové rádi víc exportovali. A když už jsou dnes Britové zavaleni čínským zbožím, včetně třeba téměř tří čtvrtin množství dětských hraček v předvánočním prodeji, chtějí, aby Čína u nich alespoň také dál investovala ony peníze, které na nich vydělává.

Číňané už sice vlastní podíly v mrakodrapech v londýnské City či v Docklands, v letišti Heathrow, ve firmách vyrábějících obiloviny a vlastní například firmy vyrábějící londýnské černé taxíky či známé terénní Land Rovery – a jedna čínská firma chce znovu postavit známý londýnský skleněný palác Crystal Palace – ale Peking chce víc.

Dohody, které byly doposud během Cameronovy návštěvy podepsány, prý dosahují výše téměř šesti miliard liber a zahrnují investice v nové sérii britských nukleárních elektráren i v druhé vysokorychlostní železnici HS2 z Londýna na sever.

Vlastnictví, jak známo, ale dává kontrolu a od jistého procenta je možný politický nátlak, o čemž se jaksi nehovoří, stejně tak jako o tom, že na pekingské „tiskové konferenci“ se nesměly klást otázky. Přitom Cameron kritizoval Peking ohledně ignorování dalajlámy, trvajícího útlaku v Tibetu a nedodržování lidských práv před necelým půlrokem, na což jaksi oficiální Čína nyní pozapomněla, neb od Britů chce získat co nejvíce know-how, zvláště v oblasti vědy a techniky, což by jí více pomohlo i v takových úspěších, jakým je nynější let čínského lunochodu na Měsíc, coby součást příprav vyslání kosmonautů.

Cameron dnes tvrdil, že o lidských právech jednal; o faktické anexi sporných ostrůvků mezi Japonskem a Čínou ale asi bude v Pekingu za pár dní hovořit až americký ministr zahraničí John Kerry.