Jan Jůn: Britská opozice požaduje hlavu ministra zahraničí kvůli Afghánistánu
Britové, včetně politiků, velmi těžce nesou pád Afghánistánu do rukou Tálibánu, neboť se velmi významně – hned po Američanech – podíleli na vojenských i mírových operacích a utrpěli ztrátami na životech. Mnozí tvrdí, že reakce vlády na události byla katastrofálně pomalá a že nyní navrhovaná vládní humanitární pomoc ve výši 400 milionů dolarů nepostačí a může padnout do rukou Tálibánu.
Neuspokojivá je i evakuace Britů, afghánských překladatelů a dalšího personálu. Mnohé už tálibové hledají.
Čtěte také
Není tedy vůbec divu, že po středeční vřavě v mimořádně svolané zaplněné sněmovně se opozice ve čtvrtek sjednotila a požaduje rezignaci ministra zahraničí Dominica Raaba, který si během postupu Tálibánu na Kábul vzal dovolenou a vrátil se z Kréty až v neděli. Jak komentovala opozice, „z pláže se těžko koordinuje mezinárodní postup“. Až Raabovo čtvrteční jednání s resortními kolegy skupiny G7 mu snad částečně ulehčilo.
Stále ovšem doznívají ohlasy sněmovní debaty připomínající spíše roj sršňů nežli spořádané zákonodárce. Většina, včetně mnoha konzervativců, byla kritická až nepřátelská vůči premiéru Borisi Johnsonovi už během jeho úvodního prohlášení, stejně jako téměř státnický vůdce opozice sir Keir Starmer.
Řeč Theresy Mayové
Johnson tvrdil, že vláda po oznámení amerického prezidenta Joe Bidena, že dodrží dohodu předchůdce Donalda Trumpa s Tálibánem a stáhne v létě vojska z Afghánistánu, nemohla v podstatě nic dělat. Bez americké přítomnosti a vlažných spojenců z NATO by Britové sami Tálibán nezadrželi. Dodal pak, na pozadí mručení poslanců, že ani dnes by to nebylo možné.
Čtěte také
Premiér také tvrdil, že Británie nyní příjme pět tisíc afghánských uprchlíků, včetně vojenských tlumočníků a dalších klíčových pracovníků, na „likvidační listině“ Tálibánu a dlouhodobě až 20 tisíc. Ale není vůbec jisté, jak to vláda hodlá zařídit.
Chaotická evakuace totiž zjevně závisí na dobré vůli Tálibánu a setrvání silného amerického kontingentu, což v den sněmovní debaty potvrdil i velitel armády generál sir Nick Carter. Nebylo proto divu, že významní konzervativci hovořili rozhořčeně o selhání rozvědek a zradě Afghánců vládou i prezidentem Bidenem. Útoky vedla spolu s předsedou obranného výboru Tomem Tugendhatem expremiérka Theresa Mayová.
Čtěte také
Jeho emotivnímu vystoupení veterána sněmovna zatleskala a řeč Mayové vyslechla v hrobovém tichu, když mezi jiným řekla: „Situace je velkým selháním britské zahraniční politiky. Chvástáme se globální Británii – ale kde je globální Británie v ulicích Kábulu?“
Dodala pak směrem k vládní lavici, že zahraničně-politická strategie bude posuzována podle činů, nikoliv slov. A zdůraznila, že politici musí nést následky.
Britské veřejné mínění je ovšem podle průzkumů rozpolceno. 40 procent dotázaných agenturou MORI tvrdí, že stažení vojsk je špatné, oproti 39 procentům, kteří stažení schvalují. Většina je ovšem pro poskytnutí azylu potřebným Afgháncům a pouze 18 procent je v multikulturní Británii nechce, nebo je nechce preferovat před jinými imigranty.
Je tedy jasné, že Britové podíl na vině za návrat Tálibánu hned tak nehodlají spolknout.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
