Jan Jůn: Britové žijí letem svého kosmonauta a summitem EU

17. prosinec 2015

Británie, včetně všech elektronických i tištěných médií, se celý poslední týden neobvykle intenzivně zajímá o dvě události: start prvního britského kosmonauta národní kosmické agentury, majora Tima Peakea, na více než půlroční pobyt na Mezinárodní orbitální stanici a čtvrteční summit Evropské unie, kde premiér Cameron doufá, že uslyší první reakce na návrhy reforem jejího fungování.

První událost je významná především jako potvrzení nové aktivní účasti Británie v kosmickém výzkumu Evropské kosmické agentury a na budoucích letech do hlubokého vesmíru a k Marsu. Britská vláda zároveň právě zveřejnila svůj první národní kosmický politický plán, podle kterého se chce stát evropským centrem pro komerční využití vesmíru a rozvoj kosmických technologií, včetně vyvíjeného vlastního revolučního raketoplánu.

Peakův let bude kromě celé řady speciálních výzkumných úkolů sledovat i záměr zvýšení podpory zájmu o vědu a výzkum mezi mládeží, k čemuž napomůže řada přímých přenosů pro školy z jeho práce na kosmické stanici, kde bude pobývat spolu s dalšími pěti kolegy. Už start ruské lodi Sojuz s Peakem, jeho ruským kolegou Malenčenkovem a Američanem Koprou v úterý o jedenácté hodině sledovaly v londýnském vědeckém a technickém muzeu v přímém přenosu tisíce zjevně vzrušených žáků britských škol.

Peake je sice prvním ,,oficiálním‘‘ kosmonautem britské kosmické agentury, ale několik Britů už bylo ve vesmíru v rámci privátně a mezinárodně fundovaných letů, tedy v roce 1991 dr.Helen Sharmanová a pak Richard Garriott. Pět dalších se sice narodilo v Británii, ale přijali též americké občanství a létali na amerických raketoplánech.

Co se týče oněch reforem Evropské unie, Britové požadují zastavení federalizace a zvýšení role národních parlamentů, zrovnoprávnění zemí mimo eurozónu s jejími členy, zvýšení konkurenceschopnosti unie a zastavení tzv. ,,sociální turistiky‘‘ nezaměstnaných za přídavky do Británie.

Čtvrteční summit Evropské unie – i když oficiálně o britských požadavcích nebude jednat a premiér tam mezi jiným údajně nabídne vojáky k ochraně vnějších hranic -- bude důležitým předstupněm dalších tvrdých jednání a neúspěch by mohl po referendu vést k odchodu Británie z unie. Podle nejnovějších výroků nejvyšších představitelů si to zjevně nepřejí ani Britové, ani další členské země unie, stejně jako Amerika, Indie, Čína, či Mezinárodní měnový fond.

Bude tedy nutné nalézt nějaký kompromis, což by se podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska mělo uskutečnit do února příštího roku, i když ratifikace potrvá ještě mnoho měsíců, zejména pokud bude zapotřebí změny unijních dohod. Doufejme tedy, že kompromis bude nalezen, neboť Brity ve snahách o decentralizaci unie, její od byrokratizování a přiblížení občanům podporuje hned několik členských zemí.

autor: jj
Spustit audio