Jan Jůn: Británie – projde vládě zvýšení daní na zdravotnictví a sociální péči?
Je to téměř neuvěřitelné, ale britská dolní sněmovna schválila ve středu rozdílem 71 hlasů návrh vlády na havarijní zvýšení daní na financování zdravotnictví a sociální péče v důsledku pandemie. Opatření je však kontroverzní a není jisté, jak zareaguje veřejné mínění.
Finance budou navršeny zvýšením příspěvků obyvatel i podniků na sociální zabezpečení o 1,25 procenta, což by mělo přinést přes 12 miliard liber ročně během tří let. Z částky 36 miliard liber připadne 5,5 miliardy na sociální péči. Zbytek pak na zkracování fronty 5,5 obyvatel čekajících kvůli pandemii na lékařské zákroky jako třeba kyčelní implantáty.
Čtěte také
Dojde také k částečné reformě starobní péče a stanovení odstupňovaného stropu na rodinami placenou péči o staré rodiče podle výše majetku. Nebudou tak muset kvůli enormním nákladům na domovy důchodců či na domácí péči pod dozorem prodávat domky či byty.
Experti ovšem spočítali, že daně tak budou nejvyšší za posledních 70 let a jejich podíl na HDP dosáhne 35,5 procenta. Je však jasné, že pokud by byly zvýšeny přímé daně, platili by všichni. Takto ponesou břemeno jen mladší ročníky a pracující důchodci a také nejchudší rodiny neplatící daně.
Mladší Britové ovšem namítají, že by zvýšení přímých daní bylo spravedlivější. Platili by i důchodci, kteří „během života zbohatli a mají na to“.
Levicově populistické kroky
Čtěte také
Situace však navozuje otázky relevantní v celé bohaté Evropě. Například zda je vůbec možné se stárnoucí populací a nízkou porodností – na pozadí údajně narůstajícího hédonismu nových generací – nutné výdaje na zdravotnictví a sociální péči financovat.
V Británii se navíc zdá, že se pravicově populistická vláda premiéra Borise Johnsona udržuje – nehledě na stále narůstající problémy v důsledku brexitu – v průzkumech oblíbenosti jen díky neefektivním levicově populistickým krokům, včetně řady opatření během pandemie.
Zvýšení daní konzervativci vždy vytýkali labouristům, hlasujícím proti opatřením. A není jasné, zda to nehledě na odhlasování ve sněmovně Johnsonovi nakonec u voličů projde.
Čtěte také
Nejnovější průzkum agentury Opinium totiž ukázal, že 45 procent dotázaných je proti opatřením a jen 33 procent je schvaluje. Důvodem může být i návrh zrušit zdravotní rady a zaměstnat 42 nových manažerů s platy až do 270 tisíc liber ročně, tedy více než premiér, aby na „integrovanou péči dohlíželi“.
Už po hlasování protestovala podle konzervativního deníku The Telegraph řada prominentních členů a sponzorů strany s tím, že je politicky naivní domnívat se, že nejchudší vrstvy spolknou plán, kdy budou na takové „megaplaty“ přispívat. Zvláště poté, co ministr zdravotnictví Sajid Javid slíbil, že „dohlédne na jakékoliv plýtvání“.
Ukázalo se totiž, že pět vlivných poslanců strany odmítlo hlasovat a jeden z ministrů prý dokonce v soukromí rozhořčeně poznamenal, že plán je umíráčkem konzervatismu, neboť „lidé začali ze strany odcházet“. A to by se mohlo Johnsonovi nakonec nevyplatit.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
