Jan Jůn: Americké oživení a stagnující Evropa

Hospodářská situace v eurozóně se však stále nelepší, i přes burzovní indexy až na čtyřletých maximech, ovšem v reakci na optimistické statistiky z Ameriky. Průmyslová výroba tam v únoru vzrostla o 3/4 procenta po lednovém desetinovém poklesu, rapidně klesla nezaměstnanost na 7,7 procenta a lidé začali o procento více nakupovat. Nyní také finanční táhoun eurozóny Německo ohlásilo ústy ministra financí Schäubleho, že je hospodářsky tak silné, že letos si půjčí nejméně za posledních 40 let, příští rok se zbaví rozpočtového schodku a pak dosáhne přebytku ve výši pěti miliard eur. To sice summit určitě potěšilo, ale nedávné snížení ratingu Itálie za nerozhodnost ohledně škrtů po volbách a nutnost předepsání tvrdého šetření, zvýšení daní i objemu vyběru a reformy bankovnictví Kypru, jako podmínky poskytnutí 17ti miliardového balíku záchrany z bankrotu, veselé není.

A to ještě musí Kypr poprosit Rusko o prodloužení splatnosti dříve půjčených 2,5 miliardy eur. Mezitím tzv. „trojka“- tedy Evropská komise, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka -- odložily vyplacení další tranše záchrany Řecku ve výši téměř tří miliard eur, neboť neplní slíbenou podmínku zeštíhlení státního sektoru o tisíce úředníků. To kontrastuje s pochvalou, které se od „trojky“ nedávno dostalo Irsku za tak tvrdé plnění podmínek záchrany, že by nyní potřebovalo pomoc při oddlužení bank, aby mohly začít půjčovat a také s nejnovějším vyjádřením odcházejícího guvernéra britské centrální banky sira Mervyna Kinga. Ten uvedl v rozhovoru pro televizi ITV, že libra by už neměla klesat, neboť dosáhla optima a že silné hospodářské oživení začne už letos. Jen aby měl pravdu, neboť pak by Británie spolu s Německem a Amerikou pomohla vytahovat eurozónu z bláta.