Jan Jirák: Není doba na vytváření atraktivních příběhů za každou cenu

30. říjen 2020

Hoaxy a falešné zprávy nejsou to největší nebezpečí. To číhá o úroveň výš. Jde o manipulativní zprávy. Manipulovat se dá i vhodně příležitostně vypuštěným zcela pravdivým, ale účelově použitým údajem. Upozorňuje na to mediální analytik Jan Jirák.

„Soustředit se pouze na takzvané fake news nebo hoaxy, tedy zprávy jejichž obsah není věcně správný, znamená nevidět ostatní manipulativní zprávy, které jsou použity účelově, ale přitom v sobě skrývají jádro věcné správnosti,“ říká v pořadu Jak to vidí…Jan Jirák.

Hledání roviny manipulací

Dodává, že dlouhodobě upozorňuje na to, že bychom se měli soustředit na rovinu manipulace, ať už se manipuluje lží nebo něčím, co se zakládá na skutečnosti. „Prostě odhalovat účelovost, s kterou je zpráva velmi pravděpodobně použita,“ míní mediální analytik a dodává: „Není to tak, že bych fake news bagatelizoval, snažím se upozornit, že jsou součástí širšího kontextu, to jest mediálních manipulací. A ty bychom měli odhalovat,“ říká Jan Jirák.

Čtěte také

Hranice možného se posunuly a lidé v současnosti připouštějí i to, čemu by v minulosti nedůvěřovali. Například řada uživatelů sociální sítě Twitter uvěřila falešnému účtu nového ministra zdravotnictví Jana Blatného. Fiktivní ministr zveřejnil, že například nechá vypnout veřejné osvětlení a omezí provoz výtahů.

„Prostor nových médií, zvláště sociálních sítí, skýtá mnohé, do té doby netušené možnosti, pokud jde o manipulaci. Mimo jiné proto, že je založen na využívání emocí a ne racionální úvahy,“ podotýká Jan Jirák.

Riziko sociálních sítí

Základem práce lidí se sociálními médii je podle Jiráka to, že se člověk k něčemu přihlásí, protože se mu to líbí nebo něco odmítne, protože se mu to nelíbí. „A to jsou ryzí emoce. V žádném okamžiku nás sítě nevyzvou, abychom ten postoj zdůvodnili. Tam, kde takto jednoznačně vítězí emoce bez kritického rozmýšlení, bez kritického odstupu, tam je riziko manipulace velmi veliké,“ myslí si Jan Jirák.

Jan Blatný (v popředí) a jeho předchůdce v čele resortu zdravotnictví Roman Prymula

A co si myslí mediální analytik například o informaci, že jméno ministra zdravotnictví Jana Blatného podle některých médií figuruje pod internetovou peticí Milionu chvilek pro demokracii, která vyzývá premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO k odstoupení? Ministr Jan Blatný nejdříve ohledně svého podpisu odmítl přímo odpovědět, posléze pro server Novinky.cz jeho autenticitu popřel.

Lákavé příběhy

Váhavost ministra podle Jana Jiráka nepochybně znamená pro část veřejnosti určité znevěrohodnění. „Myslím si, že zpráva o podpisu byla načasována a vypuštěna právě proto, aby určitá míra znevěrohodnění nastala. Nemyslím si, že s nějakým záměrem strategického charakteru, ale prostě proto, že si takhle část mediálního světa představuje kritiku,“ míní Jan Jirák.

Doplňuje, že není podstatné, zda nějakou petici ministr podepsal nebo nepodepsal. „To je takový, řekněme, lákavý příběh. Daleko důležitější je, jestli je ministr kompetentní řešit tuto situaci, jestli zvládne resort takového rozsahu a v tak podivné situaci,“ uvádí mediální analytik.

Podotýká, že by média měla umět odlišit a uvědomit si, co je zásadní - a co je atraktivní příběh. „A myslím si, že teď není doba na vytváření atraktivních příběhů za každou cenu,“ poznamenává mediální analytik Jan Jirák.

Další témata rozhovoru: kdy má novinář právo či povinnost zveřejnit informace získané off record; jakou roli mohou sehrát paparazzi; svoboda vyjádření v médiích. 

autoři: Vladimír Kroc , cpk
Spustit audio

Související