Jan Januš: Zeman si bude po volbách dělat, co bude chtít. Ústavní právo na něj bude pomalé
Českou republiku v říjnu čekají volby do Poslanecké sněmovny, od kterých si řada lidí slibuje konec vlády premiéra Andreje Babiše. Jeho příznivci, mezi které patří i prezident Miloš Zeman, naopak doufají, že bude hnutí ANO u moci i další čtyři roky. Výsledek je v tuto chvíli zcela nejistý, na dohled ale může být největší ústavní krize v novodobých dějinách našeho státu.
Prezident Miloš Zeman už začátkem roku v rozhovoru pro Mladou frontu DNES vzkázal, že za předsedu vlády vybere šéfa vítězné strany, a ne koalice. Podle současných průzkumů by tak mělo jít znovu o Andreje Babiše – to se samozřejmě nelíbí ani Ivanu Bartošovi, jako premiérskému kandidátovi koalice Pirátů a Starostů, ani Petru Fialovi, který je potencionálním předsedou vlády za koalici SPOLU.
Čtěte také
Jak ale v rozhovoru se šéfkou TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou upozornil týdeník Respekt, Miloš Zeman může skutečně pověřit sestavením vlády prakticky, koho chce. Česká ústava je totiž velmi úsporná a omezuje se jen na konstatování nejnutnějších věcí.
Dozvíme se tak z ní, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky“. A to je prakticky všechno. Nikde není napsáno, kdo by měl novým premiérem být, stejně jako nikde není uvedeno, v jakém datu po volbách by k jeho jmenování mělo dojít. Všechno další je už jen věcí výkladu nebo zaběhnutých zvyků, takzvaných ústavních zvyklostí.
Zemanovo velkolepé politické finále
Jaký k nim má ale Miloš Zeman přístup, jsme už během jeho prezidentování několikrát viděli.
Čtěte také
Ale prezident má v tomto ohledu jistě prostor, vzpomeňme si třeba na Václava Klause a jeho požadavek 101 poslaneckých podpisů, vyjadřujících podporu zamýšlené vládě, stejně jako na designovanou premiérku Miroslavu Němcovou, které právě Miloš Zeman nedovolil vystřídat padlého Petra Nečase a místo ní poslal do Strakovy akademie Jiřího Rusnoka.
Ústava je v tomto ohledu skutečně neprozkoumaná, nevyložená. Jistě, je logické a správné, aby se po volbách stal premiérem šéf nejsilnějšího uskupení, za kterým stojí nejvíce voličů, stoprocentně dané to ale není.
Markéta Pekarová Adamová ve zmíněném rozhovoru říká, že věří, že Miloš Zeman „nechce uvrhnout Českou republiku do ústavní krize“, a „pokud by se to stalo a Miloš Zeman by si z ústavy dělal trhací kalendář, věřím, že nová většina v Poslanecké sněmovně nebude takovému jednání nečinně přihlížet“.
Čtěte také
Jenže aby šel Miloš Zeman před Ústavní soud, musela by ta nová většina najít 120 poslaneckých hlasů. A ani po volbách nemusí mít současná opozice takto výraznou politickou sílu. Předvídat případné následné rozhodnutí Ústavního soudu je také zcela nejisté. A konečně, nezapomínejme ani na to, že Miloše Zemana některé věci prostě netrápí, vzpomeňme třeba na léta se táhnoucí spor o Ferdinanda Peroutku. A jak by třeba Ústavní soud prezidenta k něčemu donutil? Exekucemi? Zbavením úřadu? A jak dlouho to celé bude trvat?
Miloš Zeman drží v rukou obrovskou moc, násobně větší, než kdy tvůrci české ústavy předpokládali. Jeho mandát se nezadržitelně blíží ke konci, souhra okolností mu ale přichystala velkolepé politické finále. Tedy pokud bude Miloš Zeman chtít, uvidíme po říjnových volbách z hlediska ústavního práva dosud nevídané. Jakékoliv právo na něj ale bude v tu chvíli příliš krátké, nebo alespoň příliš pomalé.
Autor je šéfredaktorem magazínu Lawyers & Business
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
