Jan Januš: Rychetský ani Korbel si trestní oznámení nezaslouží. Nekriminalizujme právníky za tvorbu práva
František Korbel je partnerem největší advokátní kanceláře v České republice Havel & Partners. Svého času byl ale náměstkem ministra spravedlnosti, který stál u prosazení nového občanského i trestního zákoníku, rovněž se o něm opakovaně spekulovalo jako o možném ministrovi, tu životního prostředí, tu spravedlnosti.
V poslední době je rovněž členem Legislativní rady vlády. Také zpracovává návrhy zákonů. A jak napsal týdeník Náš Region Praha, za návrh toho stavebního si vysloužil trestní oznámení. Údajně v něm šel příliš na ruku developerům. Protizákonně prý propojil soukromé a veřejné zájmy.
Čtěte také
Trestní oznámení dopadlo v poslední době rovněž na předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského a jeho soudce Jana Filipa a Kateřinu Šimáčkovou. Za to, jak rozhodli v případě volebního zákona. Jak informovala ČTK, podle oznamovatelů se měli dopustit snad zneužití pravomoci úřední osoby a maření přípravy a průběhu voleb. Ano, zní to jak z jiné doby.
Trestní oznámení může podat kdokoliv. Nic se za něj neplatí, ani se nemusí podepisovat. Trestní oznámení je samozřejmě potřebným a dokonce nutným prostředkem k upozornění na podezření z páchané či spáchané trestné činnosti.
Dlouhodobě ale trestní oznámení patří rovněž k smutně účinným nástrojům politického i podnikatelského soupeření, stejně jako běžného lidského hašteření a naschválů.
Trestní oznámení samozřejmě neznamená automatické odsouzení, musí proběhnout další řízení a podstatná část podání se vůbec nedostane z policejních stanic dál. Natož aby se jimi zabývaly soudy. Ale ta pachuť z podezření zůstane, stejně jako s ním spojené komplikace a nepříjemnosti.
Právo nemůže vytvářet každý
Snaha o přílišnou kriminalizaci politického rozhodování na té nejnižší úrovni, obecní, už otrávila mnoho lidí, kteří se do samosprávy právě kvůli tomu, že nemají zapotřebí riskovat klidné spaní a dobrou pověst, nehrnou. Nyní se může něco podobného stát i v právní oblasti.
A zcela zbytečně. Ani u jednoho ze zmíněných trestních oznámení se totiž díky dalším dostupným informacím nedomnívám, že by byly důvodné a že by se skutečně stalo něco trestného.
Čtěte také
Dvojaké postavení Františka Korbela sice skutečně není šťastné, ale všeobecně se o něm ví a také není jediným. Z členů Legislativní rady vlády vykonává své „civilní“ právní povolání prakticky každý.
Stát ale nedokáže nebo není ochoten těm nejzkušenějším za tvorbu legislativy adekvátně zaplatit. Je tak logické, že se živí jinak. Samozřejmě hrozí střet zájmů. Je ale potřeba přijmout systémové řešení. Nikoliv postihovat jednotlivce, jejichž zkušenosti a um se nám právě v tak složité oblasti, jakou legislativa je, nesmírně hodí.
Pokud začnou padat trestní oznámení na zpracovatele zákonů a dokonce soudce za jejich rozhodování, mnozí vhodní lidé se do těchto funkcí podobně jako do funkcí starostů či zastupitelů rovněž nepohrnou.
Nebo je budou naopak častěji vykonávat formálně: vyžadovat analýzy pro analýzy, všechno prodlužovat, pro jistotu oddalovat výsledek.
Možná to přeháním, ale dejme si na to pozor. Právo skutečně nemůže vytvářet každý. Diskutujme, ale nezačínejme ani s náznaky kriminalizace další oblasti fungování státu. Pořád totiž existují jiné a daleko vhodnější postupy, totiž ty standardně legislativní, jak všechno ohlídat.
Autor je šéfredaktor magazínu Lawyers & Business
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
