Jan Januš: Nechme odsouzené pracovat, potřebují to oni i my
Skoro každý vězeň má nebo bude mít zásadní problémy s nedostatkem peněz a s navršenými dluhy.
Problematické je to hned z několika důvodů a spolu s dalšími problémy, které český vězeňský systém provázejí, je jasné, že by stát měl přistoupit k výrazné reformě způsobu postihu českých hříšníků. Na co je tedy třeba se teď zaměřit?
Věznice v Horním Slavkově slaví úspěch. Odsouzení získali několik ocenění za model relikviáře sv. Maura
Na mezinárodní výstavě vězeňského umění v Polsku odsouzení získali několik ocenění za výrobu dotykového modelu relikviáře svatého Maura, který je umístěný na bečovském zámku.
Probační a mediační služba odhaduje, že až 80 procentům vězňů přerůstají jejich dluhy přes hlavu. Podle nedávného vyjádření prezidenta České asociace věřitelů Pavla Staňka pak „řada vězňů nemá přesnou představu o tom, kolik peněz a kterým věřitelům vlastně dluží, natož jak tyto problémy řešit“.
Tyto statistiky jsou o to varovnější, že v České republice máme zhruba 22 tisíc vězňů, což je v porovnání s dalšími evropskými zeměmi nadprůměrně moc a s počtem zhruba 200 zavřených lidí na 100 tisíc obyvatel se jednoznačně řadíme spíše na východ než na západ.
Už tato čísla svědčí o tom, že se takzvané alternativní tresty v České republice, která mimochodem patří podle různých průzkumů k těm vůbec nejbezpečnějším zemím na světě, nenařizují tak často, jak by bylo třeba. Do vězení se tak mnohdy dostávají i lidé, u kterých je to zcela zbytečné a k jejich postihu by daleko lépe posloužil třeba peněžitý trest v odpovídající výši nebo nyní, když už konečně fungují elektronické náramky, domácí vězení.
Určující faktor
Nejen že bychom pak odsouzené nevytrhávali, mnohdy zcela nedůvodně, z jejich běžného životního i sociálního prostředí a neměli následně problémy také s jejich zpětným začleňováním do společnosti, ale nechávali bychom je tak rovněž dále vydělávat peníze.
I vězni mají mít šanci začít znovu. Ale systém jim v tom zabraňuje, říká Lenka Ouředníčková
Dávat vězňům druhou šanci se vyplácí jak pro společnost, tak pro oběti. Dobře to vědí například v Singapuru, kde se lidé už 15 let účastní Běhu se žlutou stužkou. A ředitelka služeb Rubikon centra Lenka Ouředníčková připomíná, že podobný maraton se bude zanedlouho konat i v Česku.
Těch totiž, vzhledem k často nutnému odškodnění poškozených i zaplacení advokátů, potřebují po vlastním odsouzení paradoxně více než v časech, kdy byli na svobodě a mohli si volně užívat života.
Jak totiž na nedávném sympoziu Efektivnost systému trestů uvedl náměstek generálního ředitele Vězeňské služby Simon Michailidis, zaměstnáno je teď asi devět tisíc vězňů. Ostatní nepracují, a to nejen kvůli tomu, že nemohou třeba kvůli tomu, že jsou nebezpeční, nebo z různých zdravotních důvodů, ale prostě proto, že pro ně není práce.
Podle Michailidise by přitom mohlo teoreticky pracovat až 15 tisíc vězňů. Docházíme pak k tomu, že kdyby bylo ve vězeních méně lidí, mohlo by jich pracovat, a tím i řešit svou situaci, poměrně více.
Vězni z Nového Sedla vyrábějí lavice do kaple v Čeradicích. Obec zaplatí jen za materiál
Kaple Svatých andělů strážných na návsi v Čeradicích u Žatce bude mít nové lavice pro návštěvníky. Vyrábějí je odsouzení muži v truhlářské dílně v nedaleké věznici Nové Sedlo.
Jak totiž říká Jan Kameník ze společnost KAWE manufacture, která právě vězně zaměstnává, existují „případy, kdy vězeň při exekuci ve výši okolo 40 tisíc korun celý dluh během práce ve věznici splatil“ a „stejně tak případy, kdy splatil 70 až 90 procent dluhu“. Celkem jasně pak dodává, že je to „po propuštění úplně jiná výchozí pozice, než se dostat na svobodu zatížený dluhem v kompletní výši“.
Jistě nejde jen o možnost či nemožnost práce a tím i výdělku, i když právě to bude zcela určující faktor. Důležité rovněž je vězně dále vzdělávat, radit jim, nabízet jim psychologickou pomoc a určité vedení. Ve věznicích se to v rámci možností jistě děje už nyní. Pokud by ale měly ještě výraznější kapacity, věnující se třeba finanční gramotnosti, situaci by to jen prospělo.
Ministerstvo spravedlnosti neustále novelizuje trestní předpisy, další změny chystá i v současnosti. Pokud by vzalo tyto faktory v úvahu, mohli bychom na tom my všichni, jako společnost, vydělat.
Autor je zástupce šéfredaktora serveru Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka