Jan Januš: I bez Pavla Zemana si nejvyšší státní zastupitelství na Babiše v případě potřeby došlápne. Jistí to Ústavní soud

1. červenec 2021

Česká republika se na začátku července ocitla bez nejvyššího státního zástupce. Ten dosavadní, Pavel Zeman, totiž ke konci června rezignoval a premiér Andrej Babiš (ANO) minimálně prozatím blokuje jmenování jeho nástupce. Tím by měl být podle návrhu ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) dosavadní Zemanův první náměstek Igor Stříž.

Ten nyní celou soustavu státního zastupitelství jako statutární zástupce dřívějšího šéfžálobce povede. Ve své podstatě se tak veřejná žaloba ocitá v podobné situaci, jako by Stříž nejvyšším státním zástupcem skutečně jmenován byl.

Čtěte také

Podle některých odborníků je však otázkou, zda může Stříž vykonávat všechny pravomoci nejvyššího státního zástupce. Podle Pavla Zemana a jeho silně angažovaného rozhovoru pro Lidové noviny nikoliv.

Cituji z jeho slov: „Na podání dovolání je dvouměsíční lhůta. Když se překročí, tak se dovolání nepodá. Na mimořádné kasační oprávnění jsou tři měsíce. Pokud ji překročíte, zrušit zastavené stíhání nelze. Pro správní žalobu běží tříletá lhůta. Hrozí i další komplikace.“

Pavel Zeman říká, že podle předešlých rozhodnutí soudů nebude moci Stříž jako pouhý náměstek některé z jinak tradičně potřebných kroků nejvyššího státního zástupce činit. Podle deníku Aktuálně.cz pak dokonce hrozí, že „dočasný šéf by nemohl obnovit vyšetřování Čapího hnízda“.

Bez nejvyššího státního zástupce klidně i rok

Takto jednoznačné to ale v tuto chvíli není. Pavel Zeman a ve své podstatě i Aktuálně se totiž v těchto ohledech odvolávají na případy, kdy nejvyšší státní zástupce ve funkci byl, ale některé z jeho výlučných pravomocí vykonal z jeho pověření některý z jeho náměstků.

Čtěte také

To se justici jako strážkyni zákonnosti nelíbilo. Celkem logicky, nebyl totiž důvod, aby za nejvyššího státního zástupce konal kdokoliv jiný. 

Nyní je ale situace odlišná. Úřad šéfžalobce vůbec obsazený není a bylo by podivné, kdyby Igor Stříž, který byl po deset let Zemanovou pravou rukou a patrně i jedním z výrazných aktérů dosavadní trestní politiky, v případě potřeby ty úkony, které jinak náleží skutečně jen nejvyššímu státnímu zástupci, učinit alespoň nezkusil.

Pokud by následně neprošly třeba u Nejvyššího soudu, může zakročit Ústavní soud, který mimo jiné hlídá rovněž rozdělení mocí ve státě. Ve svém současném složení by jistě zamezil tomu, čeho se bojí někteří novináři. Tedy aby Andrej Babiš nedosáhl neoprávněné výhody ve své vlastní kauze tím, že nechá post nejvyššího státního zástupce prázdný. 

Čtěte také

Občas teď také zaznívá, že Česká republika bude poprvé bez nejvyššího státního zástupce, ale ani to není pravda. Renata Vesecká byla v roce 2005 řízením nejvyššího státního zastupitelství přes měsíc jen pověřena, nejvyšší státní zástupkyní ale oficiálně nebyla. To jen pro dokreslení různých argumentů, které teď padají. 

Samozřejmě, jde o právní úvahy, pro které platí, že dva právníci mívají tři názory. Takže jistá nejistota tu skutečně panuje a stav, do něhož se se začátkem letních prázdnin dostává nejvyšší státní zastupitelství, není ideální. Není ale v rozkladu, není ochromeno a nejde o nic fatálního.

I přesto si přejme, aby tento stav netrval příliš dlouho a nynější vláda Andreje Babiše přece jen šéfžalobce ještě jmenovala. Když budeme čekat na volby a na novou vládu, může být Česká republika bez nejvyššího státního zástupce klidně i rok.

Autor je šéfredaktor magazínu Lawyers & Business

autor: Jan Januš
Spustit audio