Jan Januš: Benešová chce urychlit změny u státních zástupců, může je tak ale potopit

Naopak si říká, co chce a evidentně nehodlá ustupovat veřejnému tlaku, ať už bude jakýkoliv a na cokoliv.

Karel Hvížďala: Marie Benešová, reziduum staré občiny

• Upravit
• Smazat

Celkem bez povšimnutí médií i odborné veřejnosti zůstala asi nejzávažnější replika Marie Benešové, která má být jmenována 30. dubna 2019 ministryní spravedlnosti.

Zda v tomto Benešová je, nebo není v právu, teď nechme stranou. Zamysleme se spíše nad tím, zda takovýto přístup nemůže ještě více poškodit české právo a učinit zákony ještě zmatenějšími. Naplno se to teď projevuje v chystaných změnách v zákoně o státním zastupitelství. I když jsou racionální, Benešová je může svým přístupem potopit.

Ministryně totiž v rozhovoru pro Legal TV uvedla, že zmíněnou novelu pošle do připomínkového řízení ještě do konce června. Už vzhledem k této rychlosti je jasné, že návrh bude vycházet z původních prací, k nimž na ministerstvu došlo ještě za ministra Jana Kněžínka.

Změny by tak měly dopadnout zejména na pravidla odvolávání vedoucích státních zástupců a také na jejich funkční období. Na tom, že je v tomto ohledu nutné nějaké kroky učinit, se přitom Benešová shoduje třeba i s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Zdálo by se tak, že v rámci připomínkového řízení se budou ladit jen detaily. Například kolik let by měli jednotliví funkcionáři ve funkcích strávit.

Nový trestní řád

Benešová však v rozhovoru rovněž podotkla, že zákon předloží dříve, než ministerstvo původně plánovalo. Novela měla zamířit k připomínkám do konce roku.

Karel Hvížďala: Popis pnutí kolem justice

• Upravit
• Smazat

Obecně platí v sociologii pravidlo, že velké zlomové chvíle jsou vždy logickým důsledkem prvního kroku.

Situace je však podle ministryně napjatá, a tak by podle svých slov nechtěla, aby nakonec zvítězil nějaký poslanecký návrh, který je  takzvaně na půl cesty. Ministerstvo tedy chce rychle prosadit tu novelu, kterou má za propracovanou.

Rychlost ale zákonům nikdy neprospívá, vznikají pak jen zmatky a zmetky. Zvláště, když se legislativním kolečkem kromě nápadů z ministerstva protočí i další návrhy na změny u státních zástupců. Třeba senátor Zdeněk Hraba nedávno mluvil o tom, jak moc se mu líbí slovenský model a tamější postavení generálního prokurátora.

Tyto návrhy, které vypadají tak trochu jako na truc, vznikají i kvůli zmíněnému chování Marie Benešové a zejména premiéra Andreje Babiše, který nikdy nevysvětlil, proč právě tuto ministryni do funkce uvedl.

Jan Januš: Benešová chce rušit vrchní soudy, musí ale ještě vybrat jejich nové šéfy

• Upravit
• Smazat

Marie Benešová se do křesla ministryně spravedlnosti posadila teprve před týdnem a za sedm dní vzbudila tolik pozornosti, kolik se jejímu předchůdci Janu Kněžínkovi nepodařilo získat ani za deset měsíců v úřadu.

Je dost pravděpodobné, že mnozí z lidí, kteří proti ministryni spravedlnosti pravidelně protestují, si většinu popsaných souvislostí neuvědomí. A budou demonstrovat třeba i za to, aby se ve státním zastupitelství v tuto chvíli a v takto nepřehledné situaci, nic neměnilo. Jen tak pro jistotu.

Možná by pak ale přece jen měli pravdu. I když z jiného důvodu, než by si patrně sami mysleli.

Podívejme se totiž na celou věc ještě z širšího úhlu pohledu. Už od dob ministrování Heleny Válkové připravuje skupina odborníků nový trestní řád. V této činnosti pokračovala i za Roberta Pelikána a pokročil v ní rovněž již zmíněný Jan Kněžínek, který dokonce vyměnil šéfa oné pracovní komise, což práce ještě zintenzivnilo.

Mělo by jít o rozsáhlý kodex, ideálně lépe navázaný na trestní zákoník, než je tomu u současné úpravy. Nový zákon snad do budoucna nastaví všechny základní souvislosti trestního řízení. Když by se tedy změny ve státním zastupitelství spojily právě s těmito novými paragrafy, systémově by jistě nešlo o špatné řešení. Všechno zlé tak může být pro něco dobré.

Autor je zástupce šéfredaktora serveru Info.cz