Jan Gruber: Babiš Senát neumí. A zřejmě ani umět nechce
„Senát prostě neumíme,“ prohlásil Andrej Babiš po sečtení výsledků druhého kola voleb do horní komory Parlamentu.
Předseda politického hnutí ANO má bezesporu pravdu. Z prvního kola totiž postoupilo celkem deset zástupců nejsilnější sněmovní strany, uspěl však jeden jediný. V Šumperku vyhrál Miroslav Adámek. Jeho vítězství ovšem kalí skutečnost, že je ředitelem neziskové organizace. A ty nemá premiér zrovna v oblibě.
Jiří Leschtina: Před čím to vlastně Andrej Babiš utekl?
„Dopadli jsme mizerně, ale upřímně to pro mě není nic nečekaného,“ reagoval Andrej Babiš na výsledek hnutí ANO v senátních volbách.
Politické hnutí ANO podle Babišových slov ovšem neselhalo jen vlastním přičiněním, ale i vinou volebního systému. „Všechny tradiční strany se často spojují a ve druhém kole jdou proti nám,“ postěžoval si druhý nejbohatší z Čechů a dodal, že se chystá předložit novelu volebního zákona, která by zavedla volbu jednokolovou místo dnešní dvoukolové.
S tím ostatně počítá i programové prohlášení druhé Babišovy vlády – a počítalo s tím i programové prohlášení jeho prvního menšinového kabinetu, který pokořil tuzemský rekord ve spravování země bez důvěry Poslanecké sněmovny.
Jenže ve schváleném plánu legislativních prací na tento rok novela volebního zákona chybí. A na ministerstvu vnitra si ani nejsou jistí, zda ji kdy budou připravovat.
Australský model
Pomineme-li, že Babiš svého času, když během kampaně před sněmovními volbami náhodou spal, snil o zrušení Senátu, záměr zavést jednokolové volby do horní komory Parlamentu nelze než přivítat.
Jakub Černý: Volby zastavily chystaný pokus vlády o ovládnutí Senátu pomocí změn volebních pravidel
Česká vláda se teď po senátních volbách vzdálila své naději, že změní způsob voleb senátorů tak, aby jí více vyhovoval. K podobným změnám totiž potřebuje i Senát, kde však vládní koalice oslabila a kde tedy ani společně s SPD nedrží většinu.
Neúnavně lepší zítřky slibující premiér totiž ve svém literárním debutu správně poznamenal: „Naposledy senátory volilo ve druhém kole jen 15 procent lidí. To asi jako zpráva stačí.“
Nízká volební účast legitimitu Senátu bezpochyby ohrožuje. Letos se druhého kola zúčastnilo jen 16,5 procenta voličů, což je druhý nejhorší výsledek od doby, kdy Senát vznikl. Volební účast v posledních letech nepřesáhla ani 20 procent. Třicetiprocentní hranici pokořila jen dvakrát, a to v roce 1996 a 2002. Důvodem malého zájmu je – alespoň dle samotných senátorů –, že řada voličů netuší, že se druhé kolo senátních voleb vůbec koná.
Zvýšit povědomí veřejnosti o senátních volbách měla za cíl novela, kterou Sněmovně předložil dosluhující předseda horní komory Parlamentu Milan Štěch. Ten navrhoval, aby se o týden prodloužila lhůta mezi prvním a druhým kolem a lidem byly doručeny hlasovací lístky až do schránky.
Petr Hartman: Babišovo hnutí ANO volby do Senátu nezvládá
Hnutí ANO rozšířilo svůj senátorský klub. To je asi jediná dobrá zpráva pro Andreje Babiše vzešlá z druhého kola voleb do horní parlamentní komory. I když pouze částečně.
„Voliči tak budou nejen včas obeznámeni s kandidáty, kteří uspěli, ale zároveň jim bude signalizováno konání dalšího kola,“ argumentoval Štěch. Sněmovna však jeho návrh hlasy politického hnutí ANO, ODS, Pirátů a SPD zamítla již v prvním čtení.
O měsíc později přišel s návrhem na zavedení jednokolových senátních voleb Jiří Dienstbier. Kladenský senátor se inspiroval australským modelem. Lidé by na jednom hlasovacím lístku určili pořadí kandidátů tak, jak by je v Senátu viděli nejraději.
Hlasy pro ty méně úspěšné by se postupně přepočítávaly těm úspěšnějším. Nikdo by se nemusel obávat, že jeho hlas propadne. A výsledky by lépe odpovídaly přání voličů.
Přestože Dienstbierovu iniciativu podpořilo čtrnáct senátorů z řad politického hnutí ANO, ČSSD, ODS, lidovců, Starostů a Zelených, Senátem nemá šanci projít. Zástupci KDU-ČSL, ale i občanští a sociální demokraté totiž změnili názor.
Karel Hvížďala: Stáváme se standardní evropskou zemí
Viděno pohledem ze zahraničí, po letošních komunálních a senátních volbách se stáváme standardní evropskou zemí.
A na zadní se postavili i Babišovi senátoři. Ti sice nadále říkají, že myšlenku jednokolových voleb podporují, upřednostňují však model, v němž by se senátorem stal ten, kdo v prvním kole získal největší počet hlasů.
Většinový volební systém – využívaný například ve Velké Británii při obsazování míst v dolní komoře Parlamentu – ovšem do politických funkcí často vynáší kandidáty, jež jsou pro většinu společnosti nepřijatelní, případně ty, kteří ve volbách získali třeba jen 13 procent hlasů. V takovém případě by ale o vyšší legitimitě Senátu tvořeného 81 lidmi, pro něž prakticky nikdo nehlasoval, nemohla být ani řeč.
Politickým hnutím ANO preferovaná změna volebního zákona by navíc jemu samotnému vůbec nepomohla. Z vítězství v prvním kole se totiž radoval pouze zmíněný Miroslav Adámek.
Chtějí-li Babiš a jeho věrní skutečně předejít tomu, aby se proti nim ostatní politické strany spojovaly, nezbývá jim než se přiklonit k australskému modelu. Neboť je to právě jednokolový alternativní systém hlasování, který jim dává šanci, aby v příštích senátních volbách nedopadli jako obvykle. A nemuseli znovu prohlašovat: „Senát prostě neumíme.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
