Jan Fingerland: Zvýší Amerika pomoc pro Izrael?
Amerika je země rekordů a tak i mezinárodní dohody mohou být mimořádné. Týká se to i ujednání mezi Spojenými státy a Izraelem o obranné pomoci.
Zdánlivě jde o pokračování dřívějších dohod, které počítaly s více než třímiliardovou každoroční podporou izraelské bezpečnosti. V dalším desetiletí se má částka zvýšit na rekordních 38 miliard dolarů. Jde tedy o vůbec největší podobnou podporu, kterou kdy USA poskytly některému svému spojenci.
Jde tedy o totéž v bleděmodrém, jen o něco novějším a větším? Ne tak docela. Zaprvé, dohoda se uzavírá v novém kontextu. Blízký východ je v rozvratu, přičemž všichni ostatní američtí regionální spojenci v tom či onom smyslu zakolísali, včetně Egypta a nyní Turecka. Izrael působí jako ostrov stability nejen ve vztahu k Americe.
Region je navíc narušen novými silami, jako je Islámský stát nebo rozvratem dříve stabilních států, jako je Sýrie. Do hry se vrátilo Rusko, novou, mnohem samostatnější úlohu hrají Turecko i Saúdská Arábie a pak je tu také Írán, kterému právě současná Obamova administrativa otevřela dohodou o jaderném programu cestu zpátky.
Zvýšení americké pomoci má být mimo jiné pokusem zahladit důsledky, které by pro Izrael mohlo mít uzavření dohody se zemí jako je Írán. A v neposlední řadě, ujednání se uzavírá v době, kdy jsou osobní vztahy mezi americkým prezidentem a izraelským premiérem na bodu mrazu. Memorandum podepíší vysocí diplomaté obou států, ačkoli Obama se s Netanjahuem oba budou nacházet příští týden v New Yorku na zasedání OSN v téže budově.
Větší částka, méně peněz?
Druhý důvod, proč není nová dohoda jen o něco větším pokračováním téhož, spočívá v tom, že má jinou podobu. Zatím šlo v podstatě především o opci na nákup amerického zboží, ale Izraelci přece jen mohli asi čtvrtinu částky uplatit jinak, například investicemi ve vlastním obranném průmyslu.
Toto odvětví izraelské ekonomiky však už dnes stojí na vlastních nohách a exportuje zboží za více než 5 miliard dolarů ročně. Američané tedy raději své peníze použijí na podporu vlastních firem. Izraelská strana se však obává, že odchod těchto peněz, byť postupný, bude těžkým zásahem do vývojových kapacit tamního obranného průmyslu. Tato část dohody je tedy velkou Netanjahuovou prohrou.
Netanjahu také nemůže být spokojen s výší částky, americká strana v době uzavírání dohody s Íránem hovořila o podstatném nárůstu, mluvilo se o částke ve výši až 4,5 miliardy ročně. Ve skutečnosti to bude jen asi 3,8 miliardy a za méně výhodných podmínek.
A nejen to, Izrael dostával vedle zmíněného vládního balíčku rozhodnutím Kongresu dalších několik set milionů dolarů na vývoj protiraketové obrany. Jak se zdá, tyto peníze budou začleněny do zmíněné částky 38 miliard vyplácené v desetiletém období – pokud se to potvrdí, půjde vlastně o reálné snížení americké podpory Izraeli – spojenecké zemi, která po Americe ještě nikdy nechtěla, aby na její obranu Washington posílal umírat vlastní vojáky.
Dohoda mezi Amerikou a Izraelem není závazná ani vynutitelná, jde o memorandum mezi dvěma vládami. Jejímu uzavření paradoxně bránil senátor Lindsay Graham. Ten dokonce žádal větší podporu pro Izrael, předmětem sporu ale spíše bylo, že podle jeho názoru Obamova administrativa stavěla Kongres před hotovou věc a Graham bojoval za postavení Kongresu proti Bílému domu.
Proslýchá se, že Izrael se zavázal neusilovat o další podporu od Kongresu, tak trochu vlastně Grahama jako svého zastánce zradil. Už za pár měsíců však v Bílém domě i na Kapitolu zasednou jiní lidé a věci mohou být jinak – a jak je známo, situace na Blízkém východě se mění ještě rychleji.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.