Jan Fingerland: Žid v čele Ukrajiny
Ukrajina nemá pověst země, kde by byli Židé v nadprůměrné oblibě, ať už ti domácí nebo zahraniční.
Teď si tři čtvrtiny tamních voličů zvolili otevřeně židovského kandidáta za hlavu svého státu.
Thomas Kulidakis: Křest ohněm nového služebníka lidu na Ukrajině
Volodomyr Zelenskyj, herec, bavič a hlavně nová tvář převezme otěže vedení Ukrajiny.
V duchu samotného vítěze bychom mohli zažertovat, že Ukrajinci si zvolili židovského klauna ze zoufalství prostě proto, že už všechno ostatní vyzkoušeli, a bez úspěchu.
Zelenskyj je židovskou postavou už jen nejasnou pozicí v ukrajinském národním sporu. Není zřejmé, jestli jej máme nazývat Volodymyrem Oleksandrovičem nebo Vladimirem Alexandrovičem. Pochází z východu Ukrajiny a jeho mateřštinou je ruština. Židé byli ostatně za carských i sovětských dob předmětem systematické rusifikační politiky – podobně jako ukrajinští Češi.
Muž v meziprostoru
Libor Dvořák: Nový ukrajinský prezident Zelenskyj. Co všechno je v jeho silách?
Co se zdálo na počátku roku být jenom nesplnitelným snem známého a populárního ukrajinského televizního komika, stalo se v nedělním druhém kole ukrajinských prezidentských voleb skutečností.
Přesto se tento rusky hovořící muž považuje za příznivce původních cílů protestních shromáždění na kyjevském Majdanu a rád by dovedl svou vlast do Evropské unie a případně i NATO. Během válčení na Donbase veřejně podpořil ukrajinskou armádu.
Možná právě nejednoznačnost jeho identity přispěla k jeho zvolení a může mu pomoci v komunikaci s lidmi na východě země i při jednání s Moskvou.
Zelenského židovství nabylo na nové důležitosti v závěru kampaně, kdy jeho protikandidát Porošenko, ve snaze smazat ztrátu, zesílil svůj důraz na ukrajinský etnický nacionalismus. Jestliže Ukrajinci přesto jasnou většinou zvolili Zelenského, který na tuto notu nehrál, lze to chápat jako odmítnutí šovinismu a hledání nějaké nové, jiné cesty.
Jakým prezidentem by byl ukrajinský komik Zelenskyj?
V druhém kole prezidentských voleb na Ukrajině se utkají Volodymyr Zelenskyj a stávající hlava státu Petro Porošenko. Bude-li zvolen politický nováček, dostanou Ukrajinci tolik potřebnou šanci k pokroku.
Je tu samozřejmě stále otázka ukrajinského antisemitismu, který je podle průzkumů vysoký a počet protižidovských útoků navíc roste. Tento fakt, spolu se skutečností, že část ukrajinských nacionalistů otevřeně oslavuje někdejší spolupráci s nacisty, hojně využívá protiukrajinská promoskevská propaganda.
Zelenského možná volili i lidé, kteří mají alespoň v určitých ohledech antisemitské názory, ale ty pro ně nebyly tak zásadní, aby raději hlasovali pro etnického Slovana Porošenka. Nepomohlo ani když Porošenkův blízký spolupracovník veřejně hovořil o tom, že prezidentem by měl být křesťan jako ostatní Ukrajinci – což jsou slova, která by si v západní Evropě nikdo netroufl vyslovit, i kdyby ho napadla.
Ukrajina je v tomto ohledu příkladem východoevropského typu současného antisemitismu, který je místy silný a často společensky akceptovaný, ale nikoli životu nebezpečný, a nebrání lidem jako je Zelenskij dosáhnout až na vrchol. V západní Evropě je antisemitismus mimo společenskou debatu, ale být Židem se alespoň někde stalo nesnesitelným.
Naděje a beznaděj
Na Ukrajině navíc stále existuje velmi početná židovská komunita, podle různých údajů čítá od 50 do 300 tisíc osob. Mnozí Židé jsou velmi viditelní v politice, ale i kultuře a ekonomice. Zelenskij se stane prezidentem v situaci, kdy premiérem bude přinejmenším dočasně Volodymyr Hrojsman, další židovský politik – kromě Izraele bude tedy Ukrajina asi jediným státem na světě, kde dvě nejvyšší funkce zastávají Židé.
Josef Mlejnek jr.: Zelenskyj jako výraz bolestí Ukrajiny
Vítěze prvního kola ukrajinských prezidentských voleb Volodymyra Zelenského určitě není dobré vnímat jenom jako nějakého směšného baviče, jemuž nasypali hlasy voliči na hranici svéprávnosti.
Někteří ukrajinští Židé se obávají, že Zelenského úspěch se nakonec obrátí proti nim, až se ukáže, že nový prezident není spasitelem, ale v nejlepším případě prostě jen dalším politikem. Tím spíše, že ukrajinský antisemitismus stojí zčásti na nenávisti vůči oligarchům, z nichž část je možné považovat za Židy.
Podle Zelenského oponentů leží i za jeho úspěchem vliv a peníze Ihora Kolomojského, jednoho z mocných židovských podnikatelů, kteří na Ukrajině vykonávají silný zákulisní vliv. Aby těch paradoxů nebylo málo, Kolomojského někteří ukrajinští nacionalisté uznávají, protože i on je ukrajinský nacionalista.
Sám Zelenskij má židovské rodiče, ale není zbožný a oženil se s ukrajinskou dívkou, má spíše jakousi kulturní židovskou identitu. Sám žertuje, že jeho židovství má až dvacátou příčku na seznamu argumentů proti němu. Vtipně také poznamenal, že si bude moci promluvit s Putinem z očí do očí – je totiž podobně malého vzrůstu, zatímco Porošenko je urostlý.
Zelenského humor je možná to nejžidovštější na něm, a možná také nejpřitažlivější i pro ostatní Ukrajince. Schopnost vidět ve vážných věcech jejich odvrácenou, komickou stránku je první krok k obnově naděje na nějakou lepší budoucnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
