Jan Fingerland: Zemřel konzervativní modernizátor Kataru
Jméno katarského emíra Hamada bin Chalífy Sáního nebylo zdaleka tak proslulé jako činy, které ve své funkci vykonal. Na jeho život se lze dívat dvojím způsobem: s obdivem, nebo s podivem.
Hamad bin Chalífa Sání vládl své zemi v letech 1995 až 2013, tedy pouhých osmnáct let. Navíc Katar nepatří se svými třemi miliony obyvatel k velkým státům, spíše naopak. Význam tohoto emíra spočívá mimo jiné v tom, že svému státu vybudoval nesmírně veliký vliv doslova v celém světě.
Čtěte také
Rod Sáníů vládne emirátu už víc než 150 let, přičemž Katar byl až do roku 1971 britským protektorátem. Jeho ekonomice pomohlo objevení ropy, ale před třiceti lety, kdy se Hamad bin Chalífa Sání dostal k moci, se země znovu ocitala v hospodářských problémech.
Emír, ve svých čtyřiačtyřiceti letech (tehdy) nejmladší vládce v oblasti Arabského poloostrova, začal reformovat ekonomiku, investoval do infrastruktury na těžbu a zkapalňování plynu a během pár let udělal z Kataru jeden z nejbohatších států, zejména při přepočtu na obyvatele.
Reforma, úspěch, moc
Nejen katarský plyn, ale i katarské aerolinie, letiště nebo přístavy udělaly z Kataru důležitého hráče. A také investice nejrůznějšího druhu. Dnes Katar vlastní důležité podniky na Západě, fotbalové kluby, přední umělecká díla a další věci, které lze koupit za peníze – a těch má Katar dost.
Platí to i pro rozsáhlý systém médií v čele s televizními kanály a webovými stránkami Al Džazíry, možná nejvlivnějšího média v arabském světě. Al Džazíra vznikla rok po změně na katarském trůnu, letos oslaví třicet let.
Právě šejch Hamad bin Chalífa vybudoval nejen nový ekonomický, ale i vnitropolitický a zahraničněpolitický model založený na nečekaných kontrastech.
Je to tradiční monarchie, de facto politická diktatura, která doma udržuje konzervativní poměry a potlačuje jakoukoli reálnou opozici. Současně podporuje na Blízkém východě i jinde řadu povstaleckých nebo islamistických skupin a vyvolává v těchto společnostech rozvrat. To dlouhodobě popuzovalo řadu dalších států oblasti; Saúdská Arábie proto po několik let Katar bojkotovala a izolovala.
Čtěte také
Projevilo se to během Arabského jara, ale také ve vztahu k Izraeli, protože Katar financoval hnutí Hamás a dosud hostí část jeho exilového vedení. Katarští vládcové ovšem dlouhodobě dokázali tyto zcela rozporné postoje udržet pohromadě.
Katar, který podporuje sunnitské extremisty, udržuje blízké vztahy s šíitským Íránem. Zároveň spolupracuje se Spojenými státy, i když financuje protizápadní propagandu a ozbrojené skupiny. Se současným americkým prezidentem udržuje úzké vztahy; Donald Trump dokonce přijal dar v podobě luxusního letounu.
Katar se též prezentuje jako úspěšný zprostředkovatel a vyjednavač, hasící různé krize. Ovšem také je systematicky vyvolává. Přesto je chápán jako užitečný nebo neopominutelný partner i pro země o dva řády větší.
Jak otec, tak i syn
Doma emír vykonával umírněné politické i společenské reformy, na jejichž podobě se podílela i jedna z jeho manželek. Katar je současně zemí, kde jen asi dvanáct procent obyvatel jsou občané; zbytek tvoří cizinci s velmi omezenými právy, obvykle gastarbeitři z chudých asijských zemí.
Katar za vlády zesnulého emíra usiloval o co největší mezinárodní vliv i za cenu sporných kroků. V těchto dnech se znovu mluví o některých věcech, jako je spolupráce dnešního katarského vládce s Íránem, který ho přitom v těchto dnech ostřeluje; nebo o tom, že Katar blokuje v Německu pokusy o záchranu skomírajících továren Volkswagenu, protože by firma spolupracovala na zbrojní výrobě s Izraelci.
Ve Spojených státech se nyní také debatuje o tom, že některé ropné státy, v první řadě Katar, získaly pomocí sponzoringu a peněžních darů obrovský vliv v akademickém světě a mimo jiné tam propagují názory blízké ideologii Muslimského bratrstva.
Emírova vláda měla ještě jednu zajímavou stránku. V rodu, který Kataru vládne, nebyla nikdy nouze o převraty. Otec zesnulého emíra se dostal k moci tak, že svrhl svého bratra. Jenže i sám Hamad bin Chalífa Sání svrhl svého otce. Ten se pak ještě neúspěšně pokusil zbavit svého syna.
Tento koloběh emír Hamad bin Chalífa zastavil. V roce 2013 po osmnácti letech odstoupil ve prospěch svého syna, což je v oblasti výjimečný jev. Nechal syna dále vládnout s tím, že je třeba uvolnit místo mladší, energičtější generaci.
Nynější vládce Tamím bin Hamad Ál Sání, nyní šestačtyřicetiletý, pokračuje v cestě, na niž vkročil jeho zesnulý otec.
Autor je komentátor Českého rozhlasu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
