Jan Fingerland: Vraždy muslimů ve Švýcarsku zatím bez vysvětlení

21. prosinec 2016

I několikanásobná vražda může zůstat nepovšimnuta, pokud jí zastíní ještě větší vražda. To se stalo incidentu v Islámském centru ve švýcarském Curychu, při němž zahynuli tři lidé, a poté i pachatel.

Ve dnech, kdy byl zavražděn ruský velvyslanec v Turecku a hned poté dvanáct lidí v Berlíně, málo kdo měl čas na další incident, i když nebyl malý a odehrál se v jinak poklidném Švýcarsku. Jistý muž vstoupil do do Islámského centra v Curychu a zabil tam tři muslimy středního věku. O něco později byl nalezen mrtvý, pravděpodobně zemřel vlastní rukou. Islámská centra slouží mimo jiné jako modlitebny, jakési náhradní mešity, ta curyšská sloužila hlavně lidem ze Somálska.

Okultní zájmy?

Okamžitě se rozběhly úvahy o vraždě z nenávisti, ale prozatímní vývoj tomu nenapovídá. Pachatelem byl švýcarský občan, podle pozdějších informací se jednalo o Švýcara původem z Ghany. Podle některých údajů měly vraždy cosi společného s okultními zájmy pachatele, k čemuž švýcarské listy dodávají, že západní Afrika je známá svým zájmem o magii. Zatím ale nebylo zveřejněno ani jméno muže, který střílel, ale údajně měl zabít už v neděli jiného muže, který pocházel z Chile.

Celá věc má několik aspektů. Jedním z nich je skutečnost, že Švýcarsko je země zaslíbená zbraním. Zastřílet si jen tak pro zábavu chodí kde kdo a vlastnictví zbraní je velmi běžné. Také muži povinní vojenskou službou mají doma své zbraně. Přesto patří Švýcarská konfederace k nejbezpečnějším zemím na světě a počet vražd obecně - a těch spáchaných střelnou zbraní - je velmi málo. Muž, který vraždil v Islámském centru měl podle dosavadních údajů také legálně drženou zbraň.

Jiným aspektem je postoj většinové společnosti k islámu. Počet muslimů ve Švýcarsku začal stoupat v 70. letech a stále roste. Nyní žije v zemi více než pět procent muslimů, více než polovina z nich jsou lidé původem z bývalé Jugoslávie, zejména Bosny a Kosova. Výrazná je také turecká komunita, zavraždění lidé z ní nepocházeli.

Švýcarský islám

Podle některých údajů měly vraždy cosi společného s okultními zájmy pachatele

Soužití je relativně bezproblémové, ale není bez debat. Tou nejslavnější bylo referendum z roku 2009, které spustila stavba minaretu u tureckého náboženského a kulturního centra ve Wangenu. V hlasování se jasná většina Švýcarů vyslovila proti minaretům – stát zůstaly jen ty již postavené. V celém Švýcarsku tak mají minaret jen čtyři mešity, včetně té wangenské. Už dva roky před tím městská rada v Bernu rozhodla, že na svém území nepovolí stavbu jednoho z největších islámských center v Evropě.

Tyto kroky se setkaly s velkou mezinárodní kritikou evropských i islámských zemí, ale Švýcaři to tak obvykle nevnímají a považují za své právo rozhodovat o podobě své vlasti. Pravda ale je, že Švýcarská lidová strana, která se prezentuje jako ochránkyně švýcarské suverenity, získala v loňských volbách rekortně vysokou podporu.

A podle průzkumů se asi dvě třetiny Švýcarů domnívají, že islám by neměl být považován za jedno ze státních náboženství - jako je křesťanství a židovství - a přes 60 procent soudí, že pro islám není ve Švýcarsku místo.

Násilí proti muslimům ve Švýcarsku také dlouhodobě roste, ale zda také curyšské vraždy patří do tohoto problému, zatím není zřejmé. Vzájemné vztahy skoro určitě negativně poznamenají.

Spustit audio