Jan Fingerland: Vánoce mezi křesťany, muslimy a Židy
Co se slaví 24. prosince? Pro křesťany je odpověď snadná, Vánoce, tedy narození Ježíše Nazaretského. Jen o něco málo těžší mají odpověď evropští bezvěrci. I oni si však jistě rádi zavzpomínají na radost z dárků, které dostávali jako děti, a oni sami se svými dětmi pravděpodobně také hrají hru na Ježíška.
I v samotné Evropě se situace trochu komplikuje přítomností muslimů. Ti přece Vánoce neslaví a dokonce se v některých zemích zavedl zvyk přít lidem neutrálně k „sezónním svátkům“, aby se nikdo nemusel cítit uražen.
Paradoxní je, že Ježíš se vyskytuje i v islámské věrouce. Isá ibn Mariam, Ježíš, syn Mariin, je chápán jak islámský prorok, který předcházel „pečeti proroků“, totiž Mohamedovi. V koránu je dokonce Ježíš zmíněn častěji než Abrahám, Ibrahim, a v četnosti zmínek ho předčí jen Mojžíš, Músa, jenž rovněž našel cestu až do koránské dějepravy.
Isá ibn Mariam je ovšem muslim, vyznavač jediného Boha, nikoli syn Boží, jako v křesťanství. To by žádnému muslimovi nemuselo bránit v jeho oslavě a také mu to nebrání. To, co obvykle muslimové nepovažují za vhodné, je oslavovat narozeniny některého z proroků.
Přinejmenším přísnější výklady islámu to považují za nevhodné nebo i zakázané, protože to příliš svádí k uctívání takových osob, přičemž uctíván má být jedině Bůh, nikdy člověk. To se vztahuje i na nejdůležitějšího člověka, kterého islám zná, tedy proroka Mohameda.
Paradoxní je, že tentokrát připadl den, kdy se údajně narodil prorok Mohamed, právě na 24. prosince. Jeho narozeniny jsou totiž ve třetím měsíci rabí al-avval, přičemž muslimský kalendář je přísně lunární. To znamená, že je o jedenáct dní kratší než sluneční rok gregoriánského kalendáře, který používáme my. Islámské svátky postupně putují během celého roku, až ho jednou za čas celý oběhnou.
Letos se tedy – přinejmenším podle názorů některých muslimů – shoduje datum Vánoc jakožto narozenin Ježíše, se dnem, kdy se narodil Mohamed. Ale jak už jsme poznamenali, ani jedny z narozenin by se neměly podle muslimského názoru zvlášť připomínat.
Pozornost budí i kalendářní blízkost Vánoc, zejména těch katolických a protestantských, a židovské Chanuky. V tomto případě jde o shodu jen zdánlivou, protože Chanuka připomíná zcela jinou historickou událost- a navíc narozeniny Ježíše se jako židovský svátek neslaví.
Určitá spojnice tu však je, protože oba svátky se nikoli náhodou připomínají jako oslava světla a vítězství nad tmou. Svíčky a svícny obou tradic jsou někdy dokonce téměř totožné.
U evropských Židů už před generacemi navíc proběhl proces, kdy se oslavy Chanuky čím dál víc podobaly oslavám Vánoc, zejména pokud šlo o oslavy, kterých se účastnily děti. A ještě jiná část Židů raději rovnou začala slavit i Vánoce. Tento proces možná evropské muslimy teprve čeká a možná bude znakem jejich postupného začlenění do zdejší kultury.
Židovský kalendář je podobný tomu islámskému délkou měsíců, a tomu křesťanskému tím, že jako základní jednotku má sluneční rok. Židovské svátky tedy oproti těm křesťanským putují, ale vždy jen o pár dní. Naposledy se Chanuka slavila už 6. prosince.
A víte, kdy se bude slavit Chanuka v roce 2016? Bude to 24. prosince.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
