Jan Fingerland: Válka na Ukrajině vstupuje do odlišné fáze
Každá válka má své rozdílné etapy. Týká se to i ruské války proti Ukrajině. Za důležitý předěl se dosud považovalo očekávané prolomení ruské obrany, které by dynamiku bojů změnilo. V pozadí se ale možná odehrává jiný proces. „Připravte se na dlouhou válku,“ oznámil svým krajanům před několika dny ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ne že by Ukrajinci nevěděli, že jsou už druhý rok ve válce. Ale až donedávna se na Ukrajině i v zahraničí uvažovalo v duchu – vybojujeme vítěznou válku a pak vybudujeme novou zemi.
Čtěte také
Jak tvrdí například analýza časopisu The Economist, bez ohledu na osud protiofenzivy nastal možná čas změnit uvažování o tom, jak má být válka vedena. Ruská ekonomika se nezhroutila, Rusové nechodí protestovat, Moskvě se podařilo nahodit válečnou výrobu a Putin se evidentně snaží využít nadcházející zimy, doufat v únavu západních demokracií, případně možné vítězství Donalda Trumpa ve Spojených státech, které by mohlo vést k oslabení americké podpory pro Ukrajinu.
Změna módu
Co ale znamená, že Ukrajina musí změnit dosavadní postup? Jistě to platí pro vojenskou strategii. Ukrajinci nemají tolik zbraní a střeliva, kolik by chtěli, ani tolik vycvičených mužů, podle některých tvrzení kolísá ochota narukovat. Souvisí to také s dynamikou války, ještě před rokem si polovina Ukrajinců myslela, že válka do roka skončí, teď si to myslí jen třetina.
Čtěte také
The Economist ale zajímá jiná stránka věci. Tvrdí, že je třeba změnit dosavadní vzorec založený na tom, že země nejdříve zvítězí a pak se začne obnovovat. Ukrajinská vláda i společnost se prý musejí smířit s tím, že boje se potáhnou, a současně s vedením války už začít rozvíjet všechny oblasti života.
Časopis to přirovnává k postupu Izraele po velkou část jeho existence, i když Ukrajina momentálně čelí mnohem většímu a delšímu náporu než Izraelci ve svých válkách v minulosti. Ostatně Zelenskyj už na začátku války prohlašoval, že jeho země bude jednou víc připomínat velký Izrael než velké Švýcarsko, bude jakousi bojující demokracií i po vítězství.
Válka trvá už více než rok a půl, Ukrajina přišla o třetinu své ekonomické produkce, velkou část jejích provozních nákladů hradí dárci nebo věřitelé. Milion (převážně) mužů je na frontě nebo jinak angažovaných v obraně, několik milionů Ukrajinců, z větší části žen, žije v zahraničí. Tito lidé se nepodílejí na rozvoji hospodářství, zmenšená ekonomika generuje méně daní, které nestačí na financování válečného provozu.
Mír před mírem
Model maximálního nasazení vedoucího k rychlému vítězství se tedy už vyčerpal a vláda by se tedy prý měla snažit začít obnovovat hospodářství už teď. Tedy podporovat domácí i zahraniční investory, mimo jiné zesíleným bojem proti korupci, která ukrajinskou ekonomiku dusila už před válkou.
Čtěte také
K dalšímu postupu potřebuje Ukrajina lepší protivzdušnou obranu, která by ochránila nově budované průmyslové kapacity a přesvědčila investory. A v neposlední řadě by podle Britů měl Kyjev začít lákat své lidi zpátky domů, právě s příslibem bezpečnějšího pobytu.
Země má obrovský potenciál v oblasti průmyslu, včetně obranného, ale i zemědělství. Ukrajina se má prý snažit dostat maximum zbrojní výroby na své území, ostatně před 30 lety bylo ve zbrojním průmyslu zaměstnáno půl druhého milionu Ukrajinců. O obnovení zbrojní výroby mluví i nový ministr obrany Rustem Umerov, sám kdysi podnikatel. Chce, aby jeho země nebyla vůči západním zemím jen prosebníkem, ale partnerem.
The Economist tvrdí, že k novému přístupu, tedy nečekat na vítězství a začít s obnovou hned, je také potřeba adekvátní podpora ze zahraničí. Například dát Ukrajině jasnou perspektivu zapojení do evropských struktur, a tím jí usnadnit přepnutí do tohoto nového módu. Naděje na zhroucení ruské obrany trvá, ale Putin vsadil na opotřebovávací válku a jeho garancím stejně nelze věřit. Snad se dá věc shrnout tak, že pro Ukrajince nadešel čas, aby přestali odkládat mírový život na dobu po uzavření míru.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
