Jan Fingerland: Válka na papíře – Anexe Západního břehu versus uznání Palestiny

5. září 2025

Zatímco izraelská armáda dobývá město Gaza, na papíře a přes mikrofony se vede další bitva. Totiž hrozba izraelské anexe Západního břehu, nebo naopak silnějšího mezinárodního uznání státu Palestina. 

Otázka anexe se vrátila na pořad dne prostřednictvím návrhu ministra financí Becalela Smotriče. Ten navrhl anexi 82 procent Západního břehu, zbytek by byly ostrovy kolem větších palestinských měst.

Čtěte také

Proti tomu se silně vymezily Spojené arabské emiráty, které pohrozily, že takový krok by znamenal konec dobrých vztahů s Izraelem a konec integrace Izraele do regionu.

Následně izraelský premiér Netanjahu prohlásil, že anexe nebyla vůbec na programu jednání vlády. Z minulosti víme, že Netanjahu hrozbu anexe používal pro své politické účely, a naposledy od ní takto odstoupil před pěti lety, mimo jiné právě aby vyhověl Emirátům, s nimiž Izraelci následně uzavřeli mírovou dohodu. 

Anexe, nebo ne

Netanjahu pravděpodobně o anexi moc nestojí, pro Izrael by znamenala mnohem více problémů než prospěchu – přinejmenším v očích politika Netanjahuova typu.

Smotrič je nacionalista jiného druhu, a dává přednost suverenitě na „Zaslíbené zemi“ před zájmy státu. Není jisté, jak by správa takto anektovaných území vypadala. Rozdíl je v tom, že Smotrič má nějaký cíl, ke kterému míří, Netanjahu spíše reaguje na různé podněty.  

Čtěte také

Nyní Netanjahu pravděpodobně použil hrozbu ze strany Emirátů proti Smotričovi, ale současně je hrozba anexe součástí jiné politické hry, totiž reakci na hrozbu některých západních států, včetně Británie, Francie, Kanady nebo Austrálie, že uznají palestinský stát, například v souvislosti s nadcházejícím zasedáním Valného shromáždění OSN.

Postoj Emirátů a Západu je podobný v tom, že chtějí udržet ve hře zřízení palestinského státu. Liší se v podstatném detailu. Emiráťané, a podobně další státy oblasti, předpokládají, že cesta k palestinské státnosti závisí nejen na izraelské ochotě ustoupit z konkrétních území, ale i na eliminaci Hamásu a dalších forem radikálního islámu.

Čtěte také

Naopak západní státy obvykle žádají co nejrychlejší ukončení války, ukončení izraelského dobývání města Gaza, a slib uznání palestinské státnosti nepodmiňují jasnými kroky ze strany ať už Hamásu nebo Palestinské samosprávy. S Netanjahuem mají společné to, že nemají žádnou dlouhodobou představu, jak by věci měly fungovat.

Samotné uznání Palestiny pravděpodobně nebude mít žádné reálné dopady, ale může ovlivňovat kalkulace palestinské strany, a nepochybně symbolicky oslabí izraelské postavení v OSN, jakkoli většina států světa na bilaterální úrovni Palestinu uznává. 

Nejasné vyhlídky

Izraelská vláda chce dalšímu uznávání Palestiny zabránit, a hrozba anexe je jedním z nástrojů. Současně je pravda, že tento izraelský kabinet otevřeně říká, že chce zabránit nejen vyhlášení, ale i ustavení nezávislé Palestiny.

Čtěte také

Část ministrů její území považuje za svou historickou domovinu, jiná část se domnívá, že nezávislá Palestina se stane státem v rukou radikálů, který bude pro Izrael smrtelným ohrožením.

V těchto dnech také dostal premiér Netanjahu na stůl varování tajných služeb, že Palestinská samospráva, vládnoucí omezeně na Západním břehu, vykazuje známky rozpadu. Její neefektivita a zkorumpovanost je sice důvodem izraelské skepse vůči případné palestinské státnosti.

Čtěte také

Ovšem  fungování Palestinské samosprávy také negativně postihl fakt, že Jeruzalém už několik měsíců omezuje finanční transfery do Ramalláhu. Tajné služby vycházejí z přesvědčení, že stabilita Palestinské autonomie je i v izraelském zájmu a premiérovi doporučují, aby své palestinské partnery finančně podpořil.

Vše se děje v období, kdy většina Palestinců, ale i většina Izraelců, v průzkumech veřejného mínění vykazuje velmi nízkou podporu dvojstátnímu řešení.

Palestinci dávají přednost pokračujícímu boji, nebo jednostátnímu řešení, tedy společnému státu. Izraelci se zas vyslovují pro anexi, anebo okupaci do doby, než se najde nějaké jiné řešení.

Jan Fingerland

V přítomném okamžiku se tedy na jednu stranu střetá hrozba anexe Západního břehu s hrozbou uznání Palestiny, a na druhé straně není na stole žádné řešení.

Všichni musejí doufat, že se objeví s koncem války. Pak bude ale také záležet na tom, jak vlastně bude tento konec vypadat. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.