Jan Fingerland: Trump se rozhoduje mezi Izraelem a Íránem
Příměří mezi Spojenými státy a Íránem by se mělo vztahovat i na Izrael a libanonský Hizballáh. To je výsledek tlaku amerického prezidenta na izraelského premiéra. Znamená to urovnání cesty ke klidu zbraní na delší dobu, anebo strategické vítězství Teheránu?
Příměří mezi Washingtonem a Teheránem, a nepřímo i Íránem a Izraelem, dojednané za pomocí Pákistánu před dvěma měsíci, stále trvá, i když je přerušováno občasnou vzájemnou palbou. Vedlejší odnoží této války je proxy konflikt Íránu s Izraelem vedený většinou prostřednictvím libanonského Hizballáhu.
Čtěte také
Poté, co Hizballáh ostřeloval sever Izraele, Izraelci v odvetě ostřelovali jižní část Bejrútu, kde má svou základnu Hizballáh. A v reakci na to Írán ostřeloval Izrael, čímž vrátil konflikt Izrael-Hizballáh na větší hřiště.
A Izraelci pak odpověděli ostřelováním íránských vojenských zařízení a – asi jaksi pro výstrahu – i jedné rafinerie. To byly první přímé výměny palby mezi Izraelem a Íránem po mnoha týdnech klidu zbraní.
Izrael se údajně chystal na větší odpověď, kterou ale na žádost, nebo nátlak Spojených států zastavil, s tím, že odpoví na příští provokace. Od té doby se různí analytici a komentátoři snaží vysvětlit, co přesně se stalo.
Hizballáh zůstává
Jedna z odpovědí je, že Teheránu se podařilo dostat Donalda Trumpa do vleku. Íránští představitelé vycítili, že je slabý, že velmi touží ukončit válku, a je tomu dokonce ochoten obětovat i izraelské bezpečnostní zájmy.
Čtěte také
Íráncům se podařilo mezi Američany a Izraelce vrazit klín. Tedy přesně podle sovětské školy reflexivní kontroly Trumpova uvažování vytvořit u amerického prezidenta představu, že je v jeho zájmu, aby ochránil libanonský Hizballáh před izraelskou odvetou. Do té míry, že Bílý dům nechává uniknout do médií obsah citlivých konverzací mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem.
Problém je, že Izraelci nemohou dlouhodobě žít v sousedství Hizballáhu, který se bude moci pod deštníkem americko-íránského míru chystat na příští válku s Izraelci.
Podle jiného výkladu mezi Trumpem a Netanjahuem existuje jakási domluva. Izraelský premiér umožní Trumpovi vytvořit doma dojem, že má svého spojence pod kontrolou a že jeho prioritou je ukončení války, a tím mu pomůže na domácí frontě.
Čtěte také
Jisté je, že v Republikánské straně nepochybně je silná poptávka po ukončení tohoto konfliktu, netají se s tím například viceprezident J. D. Vance. Tyto kruhy také přičítají íránským protějškům podobné uvažování, tedy preferenci toho, aby konflikt skončil, pokud si strany vzájemně vyhoví v přijatelných ústupcích.
Současně se spekuluje, že v samotném Íránu přetrvává u některých představitelů režimu silná nedůvěra vůči jakékoli dohodě s Američany, a také chuť vrátit se k bojům, které by podle těchto kruhů mohly dostat Írán do výhodnější pozice.
Kdo vidí dál
Je možné, že v Íránu nakonec budou spokojeni s tím, že získají dohodu, díky které režim přežije – tedy například že za určité ústupky ohledně Hormuzu nebo jaderných zbraní budou zrušeny americké sankce a obnoven export íránské ropy, což zajistí Íránu finanční prostředky.
Zdá se, že v tuto chvíli se Teheránu podařilo ochránit Hizballáh a vůbec celou soustavu regionálních spojenců, jako jsou irácké milice a jemenští Húsíové, a také ponechat si kontrolu nad Libanonem – íránský velvyslanec například zůstává v zemi, i když ho libanonská vláda vypověděla.
Íránci také možná myslí mnohem víc dopředu než Donald Trump a chápou, že právě teď se hraje o to, jaká očekávání vyvolají u svých arabských i jiných sousedů v regionu.
A v neposlední řadě, že íránský režim je založený na „horké ideologii“, nikoli myšlence budování státu, ale na permanentní revoluci, konfrontaci, nejednoznačnosti a projektování vlivu, kterých se nemůže vzdát, aniž by ztratil svou identitu a legitimitu u zbývajících loajalistů.
V Izraeli a u íránského exilu naopak roste zklamání a obavy, že Amerika se nechala obehrát. Prozatím si Netanjahu vymínil, že při jakémkoli příštím ostřelování izraelská armáda bude reagovat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
