Jan Fingerland: Trump chce přestavět Ameriku, bude-li za co

14. únor 2018
Donald Trump

Jestli něco umím, pak stavět. Tak se holedbal Donald Trump, když sliboval zeď na hranici s Mexikem. Teď přišel s plánem, který má v Americe rozjet rozsáhlou stavební činnost. Bude to skvělé, pokud se najdou peníze.

To, co Trumpovu plánu na velkou obnovu americké infrastruktury nechybí, je potřeba, ne-li nutnost. Americké dálnice, silnice, železnice i mosty chátrají, stejně jako letiště nebo přehrady. Řada z nich je ve špatném stavu, nebo prostě nikdy nevznikla. Je to snad i viditelným projevem chudnutí Ameriky, ale důsledkem chybně nastaveného způsobu financování.

Každý galon

Například dopravní stavby jsou z velké části financovány z daně z paliva. Z každého prodaného galonu benzínu či nafty jde na federální silnice zhruba 18 a půl centu. Potíž je, že tato částka je stejná už od roku 1993, ačkoli se hodnota dolaru mezi tím hodně změnila. Stav silnic se tedy nevyhnutelně zhoršuje.

Proto Trump chce změnit způsob financování i výši vynakládaných prostředků. K tomu má sloužit plán na rozsáhlou obnovu a stavbu infrastrukturních projektů, díky kterému federální vláda utratí v následující dekádě 200 miliard dolarů. Je to ve skutečnosti méně, než kolik v minulosti navrhovali demokraté. Podle Trumpa ale k dvěma stům milionům mají dalšího ž 1,5 bilionu přidat další hráči, tedy státy, samosprávy a soukromí investoři.

Dálnice v Dallasu

Kdo dá víc

Zatím se stavby, jako jsou silnice nadstátního významu, financovaly v poměru 80 ku 20, větší část poskytovala federální vláda, zbytek stát, na jehož území se silnice nacházela. U velkých staveb celostátní důležitosti to pak bylo 50 ku 50. Podíl soukromých investorů, kteří by pak například získávali prostředky z mýta, byl velmi malý, Američané neradi platí podobné poplatky a vnímají je jako dodatečné zdanění.

Trump chce poměr federálních peněz vůči ostatním zdrojům obrátit. Za tím účelem navrhuje nový systém financování, který počítá s různými granty a dodatečnými fondy. Kritici tvrdí, že tento systém nemá žádnou oporu v realitě.

Donald Trump

Nejen proto, že potřebuje součinnost soukromého byznysu, ale i států. Ty se obávají, že se Trump jen snaží přesunout břemeno financování velkých staveb na ně. Státy ovšem mají například ve věci rozpočtových deficitů mnohem více svázané ruce než federální vláda.

Deficit deficitu

Nový systém je součástí procesu schvalování nového rozpočtu, který už tak počítá s obrovským deficitem, protože narostl rozpočet ministerstva obrany současně s rozsáhlými daňovými škrty. Pokud s tímto novým přístupem budou republikáni souhlasit, bude to zajímavá změna po řadě let, kdy kritizovali Obamu za deficitní financování.

Jan Fingerland

Trump chce republikánský souhlas získat nasměrováním části peněz na projekty, které prospějí venkovu, kde sídlí řada republikánských voličů. V každém případě to vypadá na konec konzervativní revoluce Bannonovy alternativní pravice, která chtěla rozsah vlády zmenšit.

Pokud by se plán zdařil, dal by mnoha lidem práci, podpořil firmy, obnovil důležitá zařízení a ještě by vláda mohla ukazovat nějaké hmatatelné a viditelné výsledky. Pokud se nezdaří, bude se ukazovat na Trumpovu vládu.

  • Aktuální dění
  • Komentář