Jan Fingerland: Tlak na řešení uprchlické vlny roste aneb Nemocní muži Egejského moře

9. únor 2016

Před pár měsíci se v souvislosti s uprchlickou vlnou nejvíce hovořilo o Maďarsku nebo balkánských zemích, před pár týdny se největší pozornost soustředila na německá města. Teď se pohled obrací na Blízký východ, a to hned z několika důvodů.

Tím prvním je situace na syrsko-turecké hranici, kde se hromadí desítky tisíc lidí, zejména obyvatel oblasti Aleppa. U tohoto prastarého města se nyní tvrdě bojuje, syrská armáda za pomoci ruského letectva získává zpátky území, které v minulosti ztratila.

Potíž je, že to vede k nové uprchlické vlně, které se ovšem tentokrát nedaří překročit hranice. Turecko vpustilo asi 10-15 tisíc lidí, pak přechody zavřelo a podle oficiálního vyjádření se nyní do Turecka dostanou jen staří, zranění a nebo nemocní lidé.

Podle tureckého vicepremiéra Numana Kurtulmuşe by do Turecka kvůli ruským náletům mohlo v nejbližší době z oblasti Aleppa zamířit dalších až 600.000 uprchlíků a jeho země se proto musí bránit dalšímu přílivu lidí. Turecko se místo toho snaží zřídit tábory ještě na syrském území, aby dosáhlo toho, že alespoň část běženců se nebude snažit dostat přes hranici a případně také pomůže Ankaře ovlivňovat politickou situaci přímo v Sýrii.

Čtěte také

Samo Turecko se ovšem dostává do hledáčku zemí západně od něj. V Turecku například pobýval český ministr zahraničí Zaorálek, který mimo jiné předal dar ve výši deseti milionů korun turecké pohraniční stráži.

Větší pozornost vyvolala pondělní návštěva Angely Merkelové. Německá kancléřka přijela na své turecké partnery nyní již otevřeně tlačit, aby začali dělat něco pro zpomalení proudu uprchlíků na západ – jen za leden přišlo dalších 60 tisíc lidí, přičemž se jich desítky utopily a dvě ženy zmrzly během pochodu Balkánem.

Německá kancléřka Merkelová přijela na turecké partnery otevřeně tlačit, aby začali dělat něco pro zpomalení proudu uprchlíků na západ

Merkelová chce slyšet, jak hodlá Ankara plnit svou část povinností poté, co se již na podzim dohodla s Evropany na přijetí třímiliardové částky za to, že zasáhne proti převaděčům a pašerákům a zlepší životní podmínky běženců, aby nemuseli riskovat cestu do Evropy. Mezi tím na dárcovské konferenci v Londýně evropské státy přislíbily další miliardy na pomoc syrským běžencům, které také částečně budou utraceny přímo v Turecku.

Jak se ukázalo, Turecko se cítí být v celé záležitosti spíše poškozeným. Podle vicepremiéra Kurtulmuşe už Turecko dosáhlo své absorpční kapacity a zaslouží si další pomoc. Premiér Davutoglu po jednání s Merkelovou dodal, že o tom, na které projekty evropské peníze půjdou, bude unii teprve informovat.

Čtěte také

To vše se odehrává ve světle čerstvých úniků z listopadových jednání prezidenta Erdogana s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Turecký prezident své partnery podle zápisu údajně urážel a vyhrožoval jim, že kdykoli otevře dveře do Bulharska a Řecka. Neboli jednal z pozice někoho, kdo věděl, že ho jeho protějšky potřebují více než on je.

Merkelová do Turecka přivezla jedno překvapení, a to dosud utajovaný plán na nasazení sil NATO na hlídkování na moři mezi Tureckem a Řeckem, čímž by Aliance pomohla agentuře Frontex. A také by možná odhalila, že Turecko zas tolik uprchlíkům v cestě na západ nebrání. Věc však nepřekročila stadium návrhu a není vůbec jisté, zda se dosud zdráhavé NATO k tak sporné věci rozhodne – ostatně členem Aliance je i samo Turecko.

Běženci na syrsko-turecké hranici

Německo chce být ovšem konstruktivní a tak hodlá dále pokračovat v rozvíjení plánu, který by umožňoval cestu syrských uprchlíků z Turecka do Evropy legálním způsobem, včetně případného přerozdělování mezi cílové země.

Tlak ovšem roste i na zemi na opačném konci Egejského moře. Řecko, nad kterým visí hrozba vyloučení ze Schengenského prostoru, v pondělí přislíbilo, že do poloviny února zprovozní registrační střediska pro migranty, takzvané hotspoty. Ty budou fungovat zejména na několika řeckých ostrovech ležících blízko tureckého pobřeží.

Čtěte také

Počítá se s tím, že všichni nově příchozí se tam zaregistrují, budou vyfoceni a odevzdají otisky prstů. Poté dostanou určitý čas k požádání o azyl, jinak budou vráceni do země svého původu.

Pro úplnost dodejme, že místopředseda Evropské komise Frans Timmermans nedávno upozornil, že z Turecka přichází stále větší počet lidí, které Evropská unie považuje za ekonomické migranty, a že klesá počet Syřanů, které Unie jako válečné uprchlíky uznává.

Uprchlický tábor na syrsko-turecké hranici

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio