Jan Fingerland: Thajští chlapci nastavují zrcadlo

11. červenec 2018

Na osmnáct dní se pozornost velké části světa zaměřila k dění v jihovýchodní Asii. Záchranná operace skončila a dopadla dobře. Něco ale zůstalo a zůstane ve vzduchu ještě docela dlouho. 

Záchrana dětské skupiny z jeskyně na severu Thajska v sobě měla všechny náležitosti dobrého příběhu, i bez ohledu na fakt, že ve většině světa nastala okurková sezóna. V jediné kauze se v sobě spojila odvaha i vytrvalost, strach i úleva, lidská soudržnost i špičkové technologie. 

A navíc, příběh se pořád měnil, od dramatu s tragickým odstínem, to když se po skupině teprve pátralo a vyhlídky nebyly valné, přes thriller bez jasného konce, až po dobrodružnou story záchranné operace s náhlým happyendem. To vše v okamžiku, kdy se současně mluvilo o tom, že záchrana možná potrvá ještě týdny. 

Globální dobrodružství

Výraznou příměsí byl celosvětový zájem, trochu to připomínalo dnes už klasický černobílý francouzsko-italský snímek Kdyby všichni chlapi světa, který popisuje, jak se lidé po celé zeměkouli spojili, aby zachránili posádku jedné lodě. 

Thajská média čelí kritice, že ohrozila záchranu uvázlých fotbalistů

Záchrana fotbalistů z thajské jeskyně

Thajská média čelí ostré kritice za přílišnou soutěživost při pokrývání záchranné operace v jeskynním komplexu Tcham Luang Nang Non. Někteří novináři jsou obviňováni z porušování etických pravidel, či dokonce z ohrožení bezpečnosti vrtulníku používaného k přepravě přeživších.

I tentokrát bylo dění vpravdě globální, od britských potápěčů, kteří chlapce našli, přes ponorku Jihoafričana Elona Muska, dánského záchranáře srbského původu Ivan Karadžiće, izraelský komunikační systém a konec konců i dva české hasiče, kteří na místo přijeli zjistit, jak bychom mohli prospět my. 

Důležitou úlohu hrála samozřejmě média, bez kterých by celosvětový zájem nevznikl a neudržoval se na obrazovkách. Někteří novináři si vysloužili dokonce pokárání thajských úřadů, když nad oblastí záchrany nechali kroužit drony s kamerami nebo odposlouchávali záchranářské frekvence. Co by ale žurnalista neudělal pro informování veřejnosti? 

Ani znepokojená a fandící veřejnost ovšem nevyšla bez úhony. Od řady útoků internetových anonymů až po podezření, že velká část pozornosti upřené k Thajsku nebyla nic jiného než staré známé čumilství. Šťastný konec zas umožňuje publiku se dojímat, ačkoli v též době ve východní Asii kvůli monzunovým dešťům utonuly stovky lidí, ovšem bez pozornosti globálních televizí.

Moderní ztroskotanci

Thomas Kulidakis: Neštiťme se spojenectví s Čínou v obchodní válce s USA

Čínský premiér Li Kche-čchiang

Prezident Donald Trump pokračuje ve svérázném chování, kterým chce učinit „Ameriku znovu velkou“. S drzostí sobě vlastní Evropany označuje za hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států ve snaze obhájit neobhajitelné zahájení obchodní války podkopávající mezinárodní obchod a důvěryhodnost Američanů coby jednoho z dosavadních pilířů transatlantického spojenectví.

Byla to vlastně nová podoba moderní robinsonády, příběh o přežití v zoufalé situaci, který známe v tisíci podobách, od proroka Jonáše v břiše velryby až po jeden z posledních snímků Roberta Redforda Vše je ztraceno. 

Robinsonády ovšem nejsou v první řadě o záchranných operacích, které se kolem nich rozvinou, ale o tom, co se děje ztroskotanému, a také uvnitř něho – a o tom vlastně málokdy něco víme. A není záruka, že věc nedopadne špatně, jako třeba v Pánu much, proslulé antirobinsonádě Williama Goldinga, v níž se řád uvnitř skupiny ztroskotaných chlapců pod tlakem obtížných okolností zhroutí. 

A v tom je možná nejzajímavější a nejhodnotnější část příběhu. Podle toho, co je známo, zachovala si skupinka dětí obdivuhodný optimismus i solidaritu, a také kázeň, což zřejmě přispělo k tomu, že nakonec mohli být zachráněni v relativně dobré tělesné i duševní kondici. 

Cesta bojovníka

Jan Fingerland

Souvisí to i s cestou, na níž je vypravil jejich trenér, někdejší sirotek a bývalý mnich, který je neučí jen fotbal, ale i méně fotogenické věci, jako je houževnatost, přátelství nebo optimismus. Jsou to shodou okolností ctnosti, o kterých se začalo debatovat i u nás, třeba v souvislosti s neexistencí vojny nebo rostoucím zájmem o skautské hnutí. 

I my jsme jednou z mnoha společností, z nichž velké výzvy vymizely, děti se  po ulicích pohybují s hlavou skloněnou k telefonu a chystají se na život, v němž budou čelit bouři kancelářských intrik. Neboli, thajský příběh, když jej nebudeme chápat barvotiskově, je vlastně tím, po čem svět hladoví.

Mimochodem, cesta na konec jeskyně Tham Luang nebyla praštěným nápadem nezkušeného trenéra, ale pravidelným rituálem podobných dětských oddílů, utužujících si tak osobní odolnost a skupinovou soudržnost. Jen se to tentokrát trochu zvrtlo a my byli u toho. 

Spustit audio