Jan Fingerland: Prosankcionovat se až k dohodě

Jan Fingerland: Pal! Nepal! Amerika a Írán mezi smírem a rozbrojem

• Upravit
• Smazat

Amerika a Írán se po několika týdnech slovních přestřelek dostaly do nové fáze. Zatím není jasné, zda klidnější, nebo naopak.

Tentokrát jsou sankce namířeny i proti tomuto nejmocnějšímu muži v zemi. Íránští představitelé se americkým opatřením vysmáli, včetně ne zcela zdvořilého hodnocení inteligence toho, kdo o nich rozhodl.

To ovšem možná odráží určitou obavu, protože sankce na íránskou ekonomiku skutečně dopadají velmi bolestivě a mohou komplikovat vztahy s veřejností. Podle některých signálů se zdá, že íránská společnost není spokojena nejen s Trumpem, ale ani se svými vlastními vládci.

Jednání

Američané říkají, že dveře k diplomatickým jednáním jsou i nadále otevřeny, a sankce je k tomu mohou popostrčit, zatímco Íránci tvrdí, že sankce jsou důkazem americké věrolomnosti a jednání je tedy zbytečné. Bude zajímavé sledovat, zda vzdorná íránská rétorika má jednání znemožnit, a nebo naopak zda je předehrou ke změně stanoviska a třeba i budoucímu setkání, zhruba po vzoru Trumpova jednání s Kim Čong-unem.

Jan Fingerland: Válka s Íránem už začala, ale nemusí pokračovat

• Upravit
• Smazat

Na vyslovování obav, aby nevypukla válka mezi Spojenými státy a Íránem, je už vlastně pozdě. Už se začalo střílet.

Není jisté, jestli sami Američané mají propočítáno, co přesně chtějí sankcemi dosáhnout, protože mezi jejich terči je i ministr zahraničí Zaríf, tedy politik, který je za své dřívější jednání se Západem sám pod tlakem tvrdších proudů uvnitř íránského mocenského systému.

Nejnovější sankce jsou ve skutečnosti namířeny proti více cílům, včetně několika vysokých velitelů íránského vojenského námořnictva, letectva a pozemního vojska a íránských revolučních gard. Tedy složek, které jsou podle Bílého domu zodpovědné za sestřelení amerického dronu.

Tím hlavním viníkem je logicky ten, kdo má největší moc, a to je nejvyšší duchovní vůdce Chameneí. I zde přišla z íránské strany odmítavá a ironická odpověď. Pan Chameneí prý není jako politici v jiných zemích, kteří mají miliardy na účtech, žije prostě a vlastní minimální majetek. To je tvrzení, o jehož pravdivosti by bylo možné s úspěchem pochybovat, ale skutečně je pravda, že Chameneího se zmrazování peněz na zahraničních účtech nedotkne.

Bez peněz

Jan Fingerland: Kolem Íránu se něco děje, ale nevíme co

• Upravit
• Smazat

Kolem Íránu je stále dusněji, a současně je informační mlha nad Perským zálivem čím dál hustší.

Íránský nejvyšší duchovní vůdce stojí v čele komplikovaného diktátorského režimu, nepotřebuje pro svůj život peníze, má v rukou celý stát. Jeho moc je mnohem větší, než má prezident Rúhání a ve skutečnosti je to on, kdo nakonec rozhodne, zda bude íránská vláda s Američany jednat a kam až bude moci v ústupcích dojít.

Měřítkem toho, co je vhodné, pro něj nebudou peníze, které bude nebo nebude mít po zbytek života k dispozici, ale udržení systému, který pomáhal budovat. Naděje, že hrubá síla sankcí k něčemu povede, tedy existuje, i když není jisté, že ji Trumpova vláda uplatňuje s tou bravurou, kterou by bylo potřeba.

Efekt amerických sankcí se tedy projeví buď tak, že položí Rúháního vládu, tu, která vyjednala a podepsala dohodu o omezení jaderného programu v roce 2015, a pošle k moci konzervativnější proudy íránského systému.

Jan Fingerland|foto: Khalil Baalbaki

Anebo naopak poskytne íránské vládě možnost ještě jednou jednat o nějaká nové jaderné dohodě. S tím, že nová dohoda bude muset vypadat nejen jako americký úspěch v očích americké veřejnosti, ale také aspoň trochu i jako íránský úspěch v očích společnosti íránské.

Autor je komentátor Českého rozhlasu