Jan Fingerland: Proč se Žluté vesty zlobí na Židy

Žluté vesty a antisemitismus ve Francii
Žluté vesty a antisemitismus ve Francii

Cítil jsem naprostou nenávist. Tak popsal své dojmy filosof Alain Finkielkraut setkání se skupinou hlásící se k hnutí Žlutých vest.

Jan Fingerland: Žluté vesty a žluté hvězdy

Protest žlutých vest na jihozápadě Francie

Nikoli Budapešť nebo Varšava, ale Paříž je metropolí evropského antisemitismu, i když se to tak podle francouzského tisku nezdá.

Tento člen Francouzské akademie, pocházející z židovské rodiny původem z Polska, se stal předmětem antisemitských urážek. Možná teprve po tomto incidentu se v evropském tisku začalo více psát o tom, že uvnitř hnutí Žlutých vest je silný protižidovský proud.

Přitom rostoucí antisemitismus je ve Francii problémem delší dobu. Židé jsou napadáni na ulici, jejich domy nebo náhrobky jsou hanobeny a Francií otřáslo několik rasově motivovaných vražd Židů. O teroristických útocích na Židy ani nemluvě. Mnohé tyto činy většinou páchali příslušníci dvou nelegálních a na okraji působících skupin – radikálních islamistů a pravicových extremistů.

Žlutá cesta

Antisemitské výroky nebo výkřiky z řad příslušníků Žlutých vest, případně i transparenty útočící na Židy a „sionisty“, představují poněkud jiný fenomén. Pro jeho vysvětlení je potřeba se blíže podívat na charakter protestního hnutí Žlutých vest.

Jan Fingerland: Inovací prochází i antisemitismus

Židé s jarmulkami

Klíčem k pochopení antisemitismu není Semita, nýbrž antisemita.

Zaprvé je to skutečnost, že nejde o tradiční odborářské demonstrace za větší přerozdělování nebo proti nezaměstnanosti, které v minulosti také dokázaly hýbat Francií. Žluté vesty jsou amorfní a do značné míry spontánní hnutí, které nemá volené vůdce. V řadách mnoha z protestujících naopak existuje nevyslovená shoda na radikálnosti, populismu a živelnosti, případně i násilí.

Radikalismus je zdrojem energie Žlutých vest. I umírněnější mluvčí tohoto hnutí, jako třeba Christophe Chalençon, mluví o „nevyhnutelné občanské válce“, jiní zas o důležité úloze zloby nebo vzteku. Tyto emoce jsou považovány za součást mobilizace proti tomu, koho považují za svého nepřítele.

Tím jsou skupiny, které otevřeně pojmenoval jeden z nejvýraznějších protagonistů Žlutých vest Eric Drouet – politici, bezpečnostní složky, homosexuálové, novináři, cizinci a Židé. Právě totální vymezování se proti nepřátelům, vidění světa jako „my“ a „oni“, dělá Žluté vesty tím, čím jsou.

S tím souvisí druhý důležitý rys. Žluté vesty jsou hnutím zapomenuté, na okraj odsunuté Francie, Francie menších měst a chudších předměstí. Nikoli těch obydlených Francouzi arabského nebo afrického původu, ale převážně bílou nižší a nižší střední třídou, která se cítí být poraženým v současném uspořádání věcí. Odtud pochází silný antielitářský tón, který má často nenávistný charakter.

Židé a bílí Židé

A s tím souvisí třetí důležitý fakt. V obrazu světa, v němž se malý člověk cítí být utlačovaný státem a finančníky, hraje důležitou roli obraz Žida jako představitele obou zmiňovaných skupin.

Matěj Schneider: Muslimská kongresmanka dostala po kritice Izraele právem lekci. V něčem má ale pravdu

Demokratická kongresmanka Ilhan Omarová

Čerstvá kongresmanka za Demokraty Ilhan Omarová před několika dny způsobila ve Spojených státech mediální bouři, když tweetovala o proizraelské lobby.

Když dav volal na Alaina Finkielkrauta nebo jiné Židy, že jim Francie nepatří, říkali tak svým jazykem, že Finkielkrautové se podle nich zmocnili francouzské republiky a odňali jí právoplatným majitelům, tedy ekonomicky i jinak strádající pracující bílé nižší třídě.

I sám premiér Macron, finančník, bývalý zaměstnanec Rothschildů, který nosí okázale drahé obleky, je v očích mnoha Žlutých vest jakýmsi „bílým Židem“, člověkem, který se s Židy a sionisty spolčil proti pravým Francouzům.

Prezidentovy výzvy proti antisemitismu nebo jeho snaha ukázat se jako člověk, který naslouchá venkovské Francii, tedy nemůže mít u těchto rozhořčených lidí velký úspěch.

Hnutí Žlutých vest slábne, ale pořád zůstává otázkou, jak velkou podporu mezi nimi má popsaný světový názor s výraznými protižidovskými prvky. Žluté vesty pravděpodobně nemají potenciál přerodit se do úspěšné politické strany, spíše po nich zůstane určité dědictví.

Jan Fingerland

Jedno může spočívat ve větší snaze úspěšné Francie komunikovat a dělit se s Francií méně úspěšnou. Tím druhým odkazem může být společenská legitimizace tohoto typu antisemitismu, který v posledních měsících zaplavil ulice francouzských měst.