Jan Fingerland: Proč se Žluté vesty zlobí na Židy
Cítil jsem naprostou nenávist. Tak popsal své dojmy filosof Alain Finkielkraut setkání se skupinou hlásící se k hnutí Žlutých vest.
Jan Fingerland: Žluté vesty a žluté hvězdy
Nikoli Budapešť nebo Varšava, ale Paříž je metropolí evropského antisemitismu, i když se to tak podle francouzského tisku nezdá.
Tento člen Francouzské akademie, pocházející z židovské rodiny původem z Polska, se stal předmětem antisemitských urážek. Možná teprve po tomto incidentu se v evropském tisku začalo více psát o tom, že uvnitř hnutí Žlutých vest je silný protižidovský proud.
Přitom rostoucí antisemitismus je ve Francii problémem delší dobu. Židé jsou napadáni na ulici, jejich domy nebo náhrobky jsou hanobeny a Francií otřáslo několik rasově motivovaných vražd Židů. O teroristických útocích na Židy ani nemluvě. Mnohé tyto činy většinou páchali příslušníci dvou nelegálních a na okraji působících skupin – radikálních islamistů a pravicových extremistů.
Žlutá cesta
Antisemitské výroky nebo výkřiky z řad příslušníků Žlutých vest, případně i transparenty útočící na Židy a „sionisty“, představují poněkud jiný fenomén. Pro jeho vysvětlení je potřeba se blíže podívat na charakter protestního hnutí Žlutých vest.
Jan Fingerland: Inovací prochází i antisemitismus
Klíčem k pochopení antisemitismu není Semita, nýbrž antisemita.
Zaprvé je to skutečnost, že nejde o tradiční odborářské demonstrace za větší přerozdělování nebo proti nezaměstnanosti, které v minulosti také dokázaly hýbat Francií. Žluté vesty jsou amorfní a do značné míry spontánní hnutí, které nemá volené vůdce. V řadách mnoha z protestujících naopak existuje nevyslovená shoda na radikálnosti, populismu a živelnosti, případně i násilí.
Radikalismus je zdrojem energie Žlutých vest. I umírněnější mluvčí tohoto hnutí, jako třeba Christophe Chalençon, mluví o „nevyhnutelné občanské válce“, jiní zas o důležité úloze zloby nebo vzteku. Tyto emoce jsou považovány za součást mobilizace proti tomu, koho považují za svého nepřítele.
Tím jsou skupiny, které otevřeně pojmenoval jeden z nejvýraznějších protagonistů Žlutých vest Eric Drouet – politici, bezpečnostní složky, homosexuálové, novináři, cizinci a Židé. Právě totální vymezování se proti nepřátelům, vidění světa jako „my“ a „oni“, dělá Žluté vesty tím, čím jsou.
S tím souvisí druhý důležitý rys. Žluté vesty jsou hnutím zapomenuté, na okraj odsunuté Francie, Francie menších měst a chudších předměstí. Nikoli těch obydlených Francouzi arabského nebo afrického původu, ale převážně bílou nižší a nižší střední třídou, která se cítí být poraženým v současném uspořádání věcí. Odtud pochází silný antielitářský tón, který má často nenávistný charakter.
Židé a bílí Židé
A s tím souvisí třetí důležitý fakt. V obrazu světa, v němž se malý člověk cítí být utlačovaný státem a finančníky, hraje důležitou roli obraz Žida jako představitele obou zmiňovaných skupin.
Matěj Schneider: Muslimská kongresmanka dostala po kritice Izraele právem lekci. V něčem má ale pravdu
Čerstvá kongresmanka za Demokraty Ilhan Omarová před několika dny způsobila ve Spojených státech mediální bouři, když tweetovala o proizraelské lobby.
Když dav volal na Alaina Finkielkrauta nebo jiné Židy, že jim Francie nepatří, říkali tak svým jazykem, že Finkielkrautové se podle nich zmocnili francouzské republiky a odňali jí právoplatným majitelům, tedy ekonomicky i jinak strádající pracující bílé nižší třídě.
I sám premiér Macron, finančník, bývalý zaměstnanec Rothschildů, který nosí okázale drahé obleky, je v očích mnoha Žlutých vest jakýmsi „bílým Židem“, člověkem, který se s Židy a sionisty spolčil proti pravým Francouzům.
Prezidentovy výzvy proti antisemitismu nebo jeho snaha ukázat se jako člověk, který naslouchá venkovské Francii, tedy nemůže mít u těchto rozhořčených lidí velký úspěch.
Hnutí Žlutých vest slábne, ale pořád zůstává otázkou, jak velkou podporu mezi nimi má popsaný světový názor s výraznými protižidovskými prvky. Žluté vesty pravděpodobně nemají potenciál přerodit se do úspěšné politické strany, spíše po nich zůstane určité dědictví.
Jedno může spočívat ve větší snaze úspěšné Francie komunikovat a dělit se s Francií méně úspěšnou. Tím druhým odkazem může být společenská legitimizace tohoto typu antisemitismu, který v posledních měsících zaplavil ulice francouzských měst.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka