Jan Fingerland: Proč se o Mosul bojuje tak dlouho?

20. únor 2017

Jde to, ale dře to, mohli bychom říci při popisu dobývání severoiráckého Mosulu. Vytlačování Islámského státu tu začalo už v polovině října, ale mezinárodní koalice zatím obsadila jen východní polovinu města, rozděleného Tigridem. Teď začala bitva o západní část.

Druhé největší sídlo Iráku hájí asi 6000 bojovníků Islámského státu, což není vzhledem k jeho rozloze mnoho. Během bojů jich podle iráckých odhadů zahynulo „jen“ něco kolem tisíc, většina džihádistů tedy stále zůstává v akci. Proti nim stojí mezinárodní koalice o síle sto tisíc mužů, jde zejména o zvláštní jednotky irácké policie a armády, ale také šíitské dobrovolnické oddíly, Kurdy a asi pět tisíc Američanů.

Boj na pokračování

Proč nerovný boj trvá tak dlouho? Jeden z důvodů spočívá v tom, že Islámský stát se nerozhodl vyklidit tak jako tak ztracené území, jak se čekalo, a rozhodl se jej bránit i za cenu velkých ztrát. Další důvod spočívá v tom, že nepravidelné šíitské jednotky zablokovaly cestu na západ – s tím, že chtějí zabránit mezinárodnímu komplotu, který prý chtěl nechat džihádisty uprchnout a pokračovat v boji v Sýrii.

Takže i kdyby někteří z bojovníků Islámského státu chtěli odejít a pozice nebránit, ztratili ústupovou cestu. To ovšem uvrhlo město do zoufalé situace – jen v západní části Mosulu žije až tři čtvrtě milionu lidí. Pro džihádisty je městské prostředí se statisíci domy a jejich civilními obyvateli ideální terén. Dobyvatelé už nebudou moci tolik těžit z dosavadního masivního bombardování – zatím prý podnikli asi 10 tisíc leteckých útoků na cíle v Mosulu a okolí.

Panuje obava, že při dobývání Mosulu se nepravidelné šíitské jednotky dopustí krutostí na sunnitských civilistech

Třetí důvod, proč se dobývání města protahuje, spočívá v tom, že Islámský stát se na útok velmi dobře připravil. Dobyvatelům stojí v cestě pasti, nastražené bomby a řetěz odstřelovačů. Hlouběji ve městě je pak síť tunelů a podminovaných domů. Západní Mosul je navíc hustěji obydlen než východní část a leží v něm Staré město.

V těchto čtvrtích nebude možné používat obrněné vozy a další těžkou techniku, dobyvatele tam čeká tuhý pouliční boj s velkými ztrátami. Bitva o Mosul se stane asi také první v dějinách vojenství, v níž došlo k tak rozsáhlému nasazení dronů, tedy komerčně prodávaných létacích zařízení, která džihádisté upravili pro účely shazování menších náloží.

Potřeba politického vítězství

A v neposlední řadě, předpokládá se, že část obyvatel Mosulu s Islámským státem z těch nebo oněch důvodů stále sympatizuje, navzdory tuhému režimu, který tam džihádisté zavedli. Islámský stát měl silnou pozici v západní části města ještě dříve, než se stal „státem“ a Mosul obsadil. Vedle vojenského vítězství tedy bude muset irácká vláda dosáhnout také vítězství politického - tedy zacelit rány, které irácké jednotě uštědřila necitlivá politika minulého premiéra Málikího.

Vytlačování Islámského státu začalo v polovině října, ale mezinárodní koalice obsadila jen východní polovinu města

Od jeho nástupce Abadího se očekává, že šíitská většina udělá vstřícné kroky vůči ponižované a odstrkované sunnitské menšině. To však nebude tak jednoduché, protože panuje obava, že už při dobývání Mosulu se nepravidelné šíitské jednotky dopustí krutostí na sunnitských civilistech, jak se to stalo už při dobývání dalších sunnitských měst na Islámském státu. Šíitské jednotky, vycvičené za pomocí Íránu, se původně neměly boje o Mosul účastnit, ale politický tlak na jejich podíl byl příliš velký.

Už teď má irácká vláda vůči mosulskému obyvatelstvu politické a humanitární závazky. Asi 160 tisíc jich uprchlo při dobývání východu města, v případě západní poloviny se čeká, že až několik set tisíc lidí odejde z domova, protože přijdou o střechu nad hlavou nebo nebudou mít dostatečný přísun potravin, vody a paliva. Zaopatřit tyto lidi a uvést město zpátky do chodu bude trvat nejméně tak dlouho, jako ho dobýt.

autor: fgl
Spustit audio