Jan Fingerland: Převrat v Jižním Súdánu aneb dětská nemoc nestability

16. prosinec 2013

Když prezident vystoupí před kamery ve vojenské uniformě, může to znamenat, že ohlašuje převrat, ve kterém se stal novým diktátorem, nebo oznamuje, že nějaký převrat právě ustál. Právě to se stalo v Jižním Súdánu, kde prezident Salva Kiir obvinil z organizace neúspěšného puče svého předního soka.

Pachatelem měl být bývalý viceprezident Riek Machar, kterého Kiir už v létě odvolal z funkce viceprezidenta. Údajný převrat začal přepadením skladiště zbraní jednotkami věrnými Macharovi, ale útok byl odražen a tím zkolaboval celý pokus o převzetí moci. Taková je alespoň prezidentova verze.

Jisté je, že mezi Kiirem a Macharem už delší dobu rostlo napětí, jehož vrcholem se zdála být červencová zásadní obměna kabinetu. Jejich rozkol souvisel se dvěma okolnostmi. Zaprvé s tím, že se Jižní Súdán před dvěma lety po dvaceti letech velmi krvavých bojů osamostatnil od utlačovatelského Súdánu. Spolu s novou zemí Jižním Súdánem vznikla i nová jihosúdánská politická scéna. A za druhé, že zemřel John Garang, přední vůdce jihosúdánského separatistického hnutí a přední autorita ve svém společenství.

Roli hrají i další okolnosti, například to, že prezident Salva Kiir pochází z největšího jihosúdánského etnika Dinků, zatímco Machar pochází z národa Nuerů, druhého největšího v Jižním Súdánu. Mezi oběma skupinami existuje napětí a soupeření o vliv.

Potíž je také v tom, že Jižní Súdán je nová země, tedy bez etablovaných institucí, mentálně postižená dlouhým válčením a postrádající mechanismy a návyky pro smírné řešení konfliktů. Sen o rychlém vzniku nové demokratické země, která se odtrhla od nedemokratického Súdánu, se přinejmenším prozatím nenaplňuje. Asi 97 procent všech poslanců jsou lidé spojení se SPLA, tedy Súdánskou lidově osvobozeneckou armádou, organizací, která vedla ozbrojený boj za oddělení převážně křesťanského a animistického jihu od arabsko-muslimského severu.

Tato absolutní převaha jedné strany, byť oslabená vnitřním rozkolem SPLA, budování demokracie a právního státu rozhodně nepodporuje. Naopak frakce kolem Machara - spojená s Nuery - tvrdí, že prezident Kiir podléhá autoritářským sklonům a snaží se bývalou povstaleckou organizaci, nyní politickou stranu, používat proti svým rivalům.

To souvisí s celkovou atmosférou v Jižním Súdánu, která, jak tvrdí kritici, se příliš neliší od násilné a autoritářské vlády ve zbytkovém Súdánu pod nadvládou Omara Bašíra, de facto diktátora. Jihosúdánskou politiku mají v rukou bývalí bojovníci SPLA, kteří nesnášejí odpor ani kritiku a tak se lidé bojí protestovat proti úřední zvůli. Řada nepohodlných novinářů už také skončila s kulkou v hlavě.

To vše je pozadím (zatím ne zcela jasných) událostí z noci na pondělí, kdy měl proběhnout převrat proti prezidentu Kiirovi. Na jednu stranu je údajný organizátor puče, bývalý viceprezident Riek Machar skutečně zásadním Kiirovým nepřítelem, ale na druhou stranu bylo zřejmé, že se chystá v roce 2015 kandidovat ve volbách. Není tedy samozřejmé, že by tento plán ohrozil tím, že by se nyní pokoušel o násilný převrat.

Z věci se může nanejvýš radovat súdánský prezident Bašír, který vede s jižním sousedem spor o pohraniční oblasti bohaté na ropu – vnitřní rozbroje Jižního Súdánu povedou k oslabení pozice i vůči Súdánu a Súdán tak bude moci udržet ropná pole, která by mu podle etnicky vedené linie patřit neměla. Všichni ostatní, včetně okolních zemí, mají důvod Jižnímu Súdánu přát úspěch a klid. Obyvatelé Jižního Súdánu především.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.