Jan Fingerland: Poprask na poloostrově aneb Rijád proti Dauhá

Napětí mezi Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem na jedné straně a Katarem na straně druhé bublaly a kvasily pod povrchem už celá léta. Tento týden se však už nepodařilo je udržet pod pokličkou a spory vyvřely ve vší síle. Zmíněné tři státy odvolaly své velvyslance v katarském Dauhá a to ještě nemusí být konec sporu.

Už dříve byl maličký Katar blechou v kožichu mnoha etablovaných režimů na Blízkém východě. Bylo to nejdříve kvůli televizi Al Džazíra, která díky podpoře a hostitelské velkorysosti katarské vlády a také díky satelitnímu šíření signálu narušila monopol na informace v mnoha autoritářských zemích. Al Džazíra se navíc specializuje na kontroverzní témata a často je ještě trochu připepří.

Pak se ale Katar, pouze dvoumilionový, ale jinak velmi bohatý a tedy nezávislý stát, začal míchat i do politiky. Finančně podporoval a nadále podporuje řadu organizací v jiných zemích, zejména Muslimské bratrstvo. Právě kvůli Bratrstvu vypukla poslední, a zatím jednoznačně největší roztržka v „Radě pro spolupráci v Perském zálivu“, tedy organizaci šesti států Arabského poloostrova.

Všechny tyto státy mají společnou nejen geografickou polohu, ale také to, že jde o ropné monarchie. Společné mají také to, že se v nich na rozdíl od Libye, Egypta nebo Sýrie neodehrála revoluce (s výjimkou složitějšího případu Bahrajnu). Zatímco ale Saúdi a další státy se vidí jako pevnost stability a hráz proti revoluční destabilizaci, Katar naopak řadu „revolučních“ sil podporuje – v první řadě Muslimské bratrstvo, organizaci, která má pobočky v řadě arabských zemí.

Roztržka vypukla na zasedání Rady pro spolupráci v Zálivu, kde se Saúdi, Emiráty a Bahrajn údajně nedočkaly slíbené změny kurzu v zahraniční politice Kataru a proto se rozhodly pro otevřený konflikt. Zároveň v Saúdské Arábii Muslimské bratrstvo rovnou zakázali. To je krok, který by se však možná odehrál tak jako tak, protože saúdská vláda má s Muslimským bratrstvem své vlastní účty, například kvůli roli Bratrstva v Egyptě.

Zatímco Rijád podporoval Mubáraka a ještě více podporuje současnou vládu zaštítěnou loňským armádním převratem namířeným proti islamistům, Katar se stavěl za Bratrstvo. Právě Egypt, který není členem Rady pro spolupráci v Zálivu, už dříve odvolal svého velvyslance v Dauhá. Podobně však konzervativní státy Zálivu vedly oproti Kataru jinou politiku ve věci syrské občanské války, kde Saúdská Arábie podporuje jiné skupiny než Katar, i když jde paradoxně v obou případech o bojovníky proti syrskému režimu.

Podobný nesoulad se projevil i v případě postoje k palestinskému Hamásu, v politice vůči Jemenu nebo ve věci jednání o íránském jaderném programu. Saúdi jsou velmi znepokojeni sbližováním Washingtonu s Teheránem. Rijád však také nyní má zhoršené vztahy v rámci Rady pro spolupráci v Zálivu i s Ománem, dalším členským státem, který zprostředkoval tajné americko-íránské rozhovory. Ty podle Rijádu umožní Teheránu uniknout sankcím, dokončit jadernou zbraň a ohrozit saúdské zájmy v oblasti.

Katar na odvolání velvyslanců reagoval prohlášením, v němž vyjadřuje „lítost a překvapení“. Zdůrazňuje, že jeho politika je zaměřena na podporu boje Arabů za svobodu a spravedlnost, a také že se netýká záležitostí uvnitř Arabského poloostrova, nýbrž jiných zemí mimo Radu pro spolupráci v Zálivu. Katar se díky obrovským zásobám plynu a ropy nemusí od svých sousedů ničeho příliš obávat, ale může přece jen přijít o výhody z investic saúdských podnikatelů, které se na jeho území kvůli zhoršení vztahů nebudou realizovat.

Roztržku pravděpodobně bude zahlazovat Kuvajt, další ropná monarchie oblasti, která se do rozmíšky nezamíchala a má tak možnost hrát úlohu zprostředkovatele. Trhliny, které vedou Arabským poloostrovem, však jsou velmi hluboké a konflikty, v nichž jsou jak Saúdi, tak Katar angažováni na opačných stranách, příliš významné. A tak i když se delegáti na zasedání Rady pro spolupráci v Zálivu vzájemně nazývali „rodnými bratry“, rodinná idyla v nejbližší době pravděpodobně nenastane.