Jan Fingerland: Palestinský prezident označil korunního prince
Palestinská samospráva bude mít nového korunního prince. Prezident Mahmúd Abbás za svého nástupce označil Husajna al-Šajcha. Je tedy možné, že právě on bude tím představitelem, který povede Palestince k samostatnosti. Příliš mnoho věcí ale zůstává nejasných.
Palestinci zatím měli vlastně jen tři politické vůdce. A ti byli v čele vždy po desítky let, i když z velké části z exilu – Amína al-Husajního, Jásira Arafata a Mahmúda Abbáse. Ten byl po Arafatově smrti demokraticky zvolen do funkce předsedy Palestinské samosprávy v roce 2005 a od té doby tuto pravomoc vykonává.
Čtěte také
Po celou tu dobu odmítal vypsat volby, avšak po jeho boku se střídali nejrůznější politici a technokraté v roli premiérů, případně jiných neformálních zástupců. O mnohých se spekulovalo jako o potenciálních nástupcích v nejvyšší funkci.
Teď, když je Abbásovi devadesát a prudce se mění i geopolitické okolnosti, rozhodl se ke kroku, který může předurčit skutečného následníka. V případě, že nebude moci vykonávat funkci, převezme jeho pravomoci právě al-Šajch.
Dny nebo dekády
Jmenování Husajna al-Šajcha zavádí nový mechanismus, který mu umožňuje vykonávat prezidentské povinnosti po dobu až 90 dnů, během nichž by se měly konat volby.
Čtěte také
Pokud se volby nebudou moci konat v tomto období, může palestinská ústřední rada udělit prodloužení. Vzhledem k tomu, že i Abbás už patnáct let přesluhuje, lze si představit i tuto variantu. I v případě voleb by al-Šajchovi pobyt v čele mohl pomoci.
Už nějakou dobu bylo zřejmé, že Abbás, vzhledem k věku, ke své nepopularitě i rychle se měnícím okolnostem, nebude moci vykonávat prezidentskou funkci dalších mnoho let. Jmenování Abbásova nástupce by palestinskou politiku mohlo ochránit před chaosem. Potíž je, že by takového vůdce málokdo z Palestinců považoval za legitimního představitele.
V případě, že by se konaly volby, největší šanci by neměl al-Šajch, který má nyní podporu jen pár procent lidí, ale Mahmúd Bargútí, al-Šajchův generační souputník. Jenže ten už mnoho let sedí v izraelském vězení za terorismus a není jisté, že by ho Izraelci propustili jen proto, že si ho Palestinci zvolili do čela. Pro palestinskou politiku by tedy ani toto řešení nemuselo být výhodné.
Čtěte také
Třetí variantou je, že Palestincům povládne někdo, koho prosadí důležité státy, tedy sponzoři a patroni jejich projektu. Například ve Spojených arabských emirátech čeká na svou příležitost Muhammad Dahlan. Ten by měl teoreticky podporu v Gaze, odkud pochází. A stály by za ním velké částky peněz.
Každý ze jmenovaných by měl za úkol nějak čelit jak Izraelcům, tak i Hamásu a dalším podobným silám. Všichni tři tito muži, vesměs stávající nebo bývalí členové Fatáhu, si vlastně konkurují. Al-Šajch nemá žádný zájem na tom, aby Izraelci propustili Bargútího ani aby se do palestinské politiky mohl znovu zapojit Dahlan.
Břemeno i vizitka
V souvislosti s oživením spekulací o al-Šajchově možné budoucí úloze se propírá jeho minulost. V 80. letech byl 11 let v izraelském vězení za teroristickou činnost, i když není známo, čeho konkrétně se měl dopustit.
Čtěte také
Později se stal činovníkem Fatáhu a Organizace za osvobození Palestiny a stal se vlivným mužem Palestinské autonomie. Někteří říkají, že příliš vlivným. Údajně patří k nejbohatším palestinským představitelům, což pro mnohé znamená, že je zkorumpovaný, a také byl obviňován ze sexuálního obtěžování.
Ani Izraelci si nejsou jistí tím, co by bylo dobré z jejich hlediska. Bargútí je usvědčený terorista, který způsobil smrt pěti lidí, a bylo by těžké obhájit jeho propuštění. Ale právě takový člověk by mohl obhájit před palestinskou veřejností ústupky, které budou muset Palestinci před případným uzavřením míru udělat.
Husajna Šajcha někteří izraelští analytici považují za bývalého teroristu, který nadále usiluje o dohodu s Hamásem a Islámským džihádem a prosazuje vyplácení důchodů všem, kdo byli odsouzeni za terorismus. Jiní od něj čekají totéž co od Bargútího, že je pragmatik, který má kontakty s izraelskou i americkou stranou.
Palestinská autonomie nyní hraje o svou příští podobu, ne-li existenci. Pod vedením Mahmúda Abbáse se nedokázala dohodnout s Izraelci ani Hamásem, odmítala reformy i volby a soustředila se na přežívání.
Po válce v Gaze a otevření otázky, kdo nad ní převezme moc, na všechny dolehla atmosféra neodkladnosti nějakého řešení. I pokud by jím bylo Abbásovo rozhodnutí připravit cestu některému nástupci, byl by to jen první krok z mnoha.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
