Jan Fingerland: Palestinské volby se odkládají. Na neurčito
Je v tom paradox, a možná i logika. Zatímco Izraelci chodí k volbám snad až příliš často, Palestinci u voleb do svého parlamentu už 15 let nebyli. A jak se ukazuje, jen tak volit nepůjdou. Původně měli jít k volbám v květnu, tak alespoň zněla dohoda hlavních palestinských organizací z letošního ledna.
I když je otázka, co vlastně znamená původně, protože poslední přímé prezidentské volby se konaly v roce 2005 a volby do Palestinské legislativní rady, tedy vlastně parlamentu, v roce 2006. Od té doby se mělo hlasovat už několikrát, ale nakonec z toho vždy sešlo. Prezident Mahmúd Abbás i poslanci legislativní rady tak vlastně už dávno přesluhují. A přesluhovat budou i nadále.
Hledání legitimity
Čtěte také
Palestinské politické síly svolaly volby proto, že cítily tlak zdola i ze zahraničí, aby obnovily svou legitimitu. Západní břeh v rukou Fatáhu i Gaza pod vládou hnutí Hamás zažily opakované spontánní protesty obyvatel namířené proti špatným sociálním a ekonomickým podmínkám, ale také korupci a svévoli.
Řadě Palestinců je také zřejmé, že vratká vláda bez legitimity je velmi chabým partnerem izraelským vládám při jednání o budoucím uspořádání. Vloni zažili Palestinci opakovaný šok, když se ukázalo, že řada arabských států už nehodlá brát ohled na palestinské názory při jednání s Izraelem – to byl mimo jiné velmi hmatatelný doklad snižující se relevance palestinské reprezentace.
Jenže tu také byla řada důvodů, proč se volby nakonec nikdy nekonaly. Se smíšenými pocity by k nim přistupovalo hnutí Hamás, které nehodlá ničím ohrozit svou vládu nad Gazou. Naopak s nadějemi hledělo k možnosti prosadit se ve volbách v Jeruzalémě i na Západním břehu, kde zas vládne konkurenční Fatáh.
Čtěte také
Hamás by ve volbách na Západním břehu mohl snadno zvítězit, protože hnutí Fatáh ztratilo u veřejnosti kredit. Změnilo se totiž na politickou mašinérii obsluhující zájmy určité části palestinské elity.
Fatáh se navíc musel obávat prohry tím spíše, že se začal rozpadat. Proti skupině kolem přesluhujícího předsedy Palestinské autonomie – nebo, chcete-li, prezidenta – Mahmúda Abbáse chtěly pod značkou Fatáhu kandidovat skupiny dvou jeho rivalů.
Hledání výmluv
Čtěte také
Jednak Marvána Barghútího, který sedí v izraelském vězení za terorismus – a Abbás rozhodně nevyvíjí velké úsilí, aby ho odtamtud dostal. A Muhammada Dahlana, kterého Abbás vypudil do exilu a znemožnil mu politickou kariéru v Palestinské autonomii. Dahlan dnes funguje jako exponent zájmů umírněných sunnitských arabských států a má – stejně jako Barghútí – ambici Abbáse jednou nahradit. Oba jsou totiž o generaci mladší a mají svou vlastní politickou základnu.
Jenže ho zatím nenahradí, protože palestinské volby se odkládají, nejen květnové parlamentní, ale i červencové prezidentské. Formálně je důvodem neochota Izraele připustit palestinské volby na území východního Jeruzaléma, který si nárokují obě strany, a konání voleb by symbolicky legitimizovalo palestinské nároky. Ve skutečnosti jde ale pro skupinu kolem Abbáse hlavně o záminku, proč odvolat volby a neztratit tvář. Odklad palestinských voleb ale asi vítají i Izraelci, protože vítězství Hamásu na Západním břehu by pro ně znamenalo novou nebezpečnou situaci.
Atmosféru v Jeruzalémě zhoršily v posledních týdnech nepokoje arabských mladíků a srážky s židovskými radikály. Spekuluje se, jestli je nějak nepoštvávali právě Abbásovi lidé, podle jiných úvah za nimi mohl stát spíš Hamás nebo Turecko. Situaci ovlivnily i další faktory jako covidová finanční krize nebo ramadán, brzy přijdou další potenciální roznětky, jako je výročí vzniku Izraele.
Neklid v Jeruzalémě je ovšem také odrazem politické krize na obou stranách. Izraelské, kde nedokážou sestavit vládu a možná se blíží k dalším předčasným volbám, a palestinské, kde mají vlády nejméně dvě a volbám se raději vyhýbají.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
