Jan Fingerland: Ohrožení veřejnoprávní televize – té izraelské
Část izraelské veřejnosti se obává, že nová Netanjahuova vláda ohrozí například nezávislost soudnictví. Na seznam ohrožených druhů teď možná přibude ještě jedna položka, totiž tamní veřejnoprávní televize.
Existují přinejmenším dva důvody, proč by se situace mohla zhoršit. Jedním je návrh zákona, s nímž přišel poslanec za Likud Boaz Bismuth. Podle tohoto návrhu by bylo zakázáno zveřejňovat nahrávky, které byly pořízeny bez souhlasu nahrávaných, a to s odvoláním na ochranu soukromí. Kritici opatření namítají, že tím by se zásadně ztížila práce investigativních novinářů.
Věc je o to pikantnější, že Bismuth je sám bývalý novinář, i když naposledy vedl pronetanjahuovský deník Israel Hajom. A že zrovna v současné vládě zasedá několik lidí, kteří měli oplétačky s policií.
Zbytečná instituce?
Čtěte také
Možná zásadnější je ale plán, o kterém hovoří nynější ministr komunikací Šlomo Karhi, který je ve vládě rovněž za Likud. Hodlá prý snížit rozpočet veřejnoprávní televize a rozhlasu „Kan“ na polovinu. To může udělat díky tomu, že před šesti lety rovněž Netanjahuova vláda zrušila systém poplatků a veřejnoprávní vysílání je financováno z rozpočtu.
Karhi také mluví o tom, že by se celá instituce měla zprivatizovat. Odvolává se na to, že v Izraeli se v 90. letech rozvinul systém soukromých stanic a Kan je tedy už nadbytečný – může prý soutěžit na volném trhu, pokud je tak dobrý, jak o sobě říká.
Podobný plán se vynořil už v roce 2017, kdy vláda zásadně reformovala veřejnoprávní vysílání. Netanjahu tehdy kvůli odporu ve vlastní vládě, paradoxně zejména ekonomického liberála Moše Kachlona, zrušení Kanu neprosadil. V současné koalici by ale na odpor nenarazil.
Čtěte také
Izraelská pravice věří, že média, zejména Kan, jsou stejně v rukou levice. A někteří její představitelé se domnívají, že když už taková instituce existuje, měla by poslouchat vládu. Dosud se traduje údajný výrok někdejší ministryně kultury Miri Regevové: „K čemu je nám veřejnoprávní televize, když jí neovládáme?“
Televize a rozhlas Kan mají v Izraeli velký respekt, ale produkují drahé pořady, jako je investigativní žurnalistika, nebo náročné seriály, jako je i u nás známý Teherán. Ministr Karhi hodlá zákonem zrušit i rozhlasovou stanici Galej Cahal, kterou provozuje armáda. Tato stanice proslula otevřenou debatou a svobodným zpravodajstvím.
Nejistá budoucnost
Sami Izraelci debatují o tom, jestli Netanjahu, který se k věci zatím nevyjadřuje, skutečně plánuje Kan zrušit nebo zásadně oslabit, anebo zda jen jeho lidé nevypouštějí zkušební balónky, například aby otestovali, jestli by neprošlo alespoň zrušení zpravodajské části Kanu.
Čtěte také
Podle optimistů sice premiér Kan nenávidí, ale obává se příliš silného veřejného odporu a také se nechce zapsat do dějin jako izraelský Erdogan. Veřejnoprávní zpravodajství v roce 2017 ale možná zachránil jen odpor ostatních ministrů a také tlak ze strany EBU, Evropské vysílací unie, která vyjádřila obavy a podmínila konání soutěže Eurovize v Izraeli existencí veřejnoprávní stanice.
V osmimilionovém Izraeli je podobná situace jako v některých postkomunistických zemích – média ovládá několik velkých hráčů, kteří mají své zájmy, zatímco, jak přinejmenším tvrdí představitelé Kanu, jejich stanice nikomu zavázaná není.
I v Izraeli kvůli internetu a změnám na inzertním trhu přišla média o velkou část prostředků a tedy i nezávislosti. A oslabil také tlak na náročnost a profesionalitu produkce. V podmínkách populistické politiky je také snadné namířit nenávist části společnosti proti médiím, zejména seriózním.
Hodně tedy bude záviset na veřejnosti. Někteří izraelští novináři se obávají, že velká část izraelských diváků je už příliš navyklá na bombastičnost soukromých stanic a uměřenost a serióznost zpravodajství Kanu jí nebude stát za námahu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
