Jan Fingerland: Nový Velký muftí, poslední svého druhu
V Saúdské Arábii mají nového Velkého muftího. Je to důležitá zpráva pro tuto zemi, ale v nějakém smyslu i širší region a celý muslimský svět. Z náboženského, ale i politického pohledu. Držitel funkce Velkého muftího je v Saúdské Arábii nejvyšší náboženskou autoritou, a protože jde obvykle o znalce šaríe, je klíčovou osobou při formulaci právních a náboženských stanovisek k nejrůznějším společenským, etickým a právním otázkám.
Kromě toho je Saúdská Arábie zemí, na jejímž území vznikl islám a kde dosud leží Mekka a Medina. Její náboženští představitelé jsou autoritou i pro muslimy ve velmi vzdálených zemích. Země je navíc i díky svému bohatství a poloze klíčovým hráčem v regionu.
Velký muftí je úřad, který existuje teprve od roku 1953. Jeho vytvořením ale tehdy dávala rodina Saúdů najevo své mnohem starší sepětí s velmi konzervativním wahhábitským islámem a jeho představiteli, potomky a následovníky Muhammada ibn Abd al-Wahhába z konce 18. století.
Střídání na vrcholu
Od minulého týdne je držitelem funkce Velkého muftího šejch Saleh bin Fauzan bin Abdullah Al-Fauzan. Nahradil nedávno zemřelého Abdulazíze al-Šejcha. Ten byl ještě za svého života vnímán jako konzervativec a vyvolal také doma i v zahraničí rozruch některými ze svých stanovisek.
Čtěte také
Například když prohlásil, že všechny kostely na Arabském poloostrově by měly být zbořeny. Nebo že děvčata ve věku deseti nebo dvanácti let jsou již dost zralá na vdávání. Případně, že šíitští muslimové nejsou muslimové.
Byl ale také autorem důležitých rozhodnutí, která byla vnímána jako reformní, třeba odsouzení nucených sňatků nebo kritika sebevražedných útoků.
Dosavadní a dlouholetý Velký muftí zemřel a teď ho nahradil šejch Saleh bin Fauzan bin Abdullah Al-Fauzan. I jeho výroky a oficiální výnosy jsou pro některé skupiny problematické. I on se například vyjádřil velmi nepřátelsky o šíitech, zejména těch, kteří žijí v Íránu. Citují se také jeho výroky o tom, že otroctví nebo džihád jsou a zůstanou součástí islámu.
Čtěte také
Vše se odehrává v době, kdy Saúdská Arábie podstupuje už desítky let pomalou, ale viditelnou liberalizaci. Ta akcelerovala po nástupu korunního prince Muhammada bin Salmána v roce 2017. Ten de facto vládne místo svého otce, krále Salmána, kterému je nyní osmdesát devět let.
Za princovy vlády se uvolnila řada rigidních pravidel, takže ženy nyní například mohou samy řídit auto, na některých místech přestávají nosit pokrývky hlavy.
Přitom právě princ Mohammed je tím, kdo de facto rozhodl o jmenování nového konzervativního Velkého muftího. Není v tom takový rozpor. Princ Mohammed totiž souběžně oslabuje moc duchovních v saúdské politice, a vůbec roli náboženství v politickém systému.
Střídání věků
Dosavadní Velký muftí, který zemřel ve věku dvaaosmdesáti let a byl ve funkci čtvrt století. Jeho nástupci je nyní devadesát a pravděpodobně nebude vykonávat úřad tak dlouho. Po čase se tedy bude hledat jeho nástupce.
Nový muftí navíc nepochází z rodiny přímo spojené s potomky zakladatele wahhábovského směru. Tím se vytváří precedens pro to, aby příštím Velkým muftím mohl být někdo zcela odlišný od dosavadních zvyklostí. Tento Velký muftí tedy možná bude uzavírat jednu dlouhou éru.
Princ Salmán buduje zcela nový typ politického systému, který je na povrchu náboženský, ale v jádru sekulární. Odděluje se i od dosavadních monarchických tradic, princ vládne autokraticky bez ohledu na řadu dalších členů rozsáhlé rodiny.
Na jednu stranu modernizuje zemi ekonomicky a co do kulturních zvyklostí, včetně liberalizace soukromých životů obyvatel. Současně ale buduje systém, v němž politická represe neklesá, pokud dokonce neroste.
Jde o reakci na selhání monarchií starého typu, ale také na neúspěch při budování demokracií po Arabském jaru, a na nástup džihádismu v širší oblasti. A také se vše odehrává s vědomím, že ropná éra pomalu končí a tedy i dosavadní opora stability systému.
Princovy reformy, a to i v oblasti vztahu k náboženství a náboženskému establishmentu, tedy sledují mnozí – ti, kdo se zabývají otázkou budoucnosti islámu, ale i ti, které zajímá, podle jakých politických pravidel se bude řídit nejvlivnější země Arabského poloostrova.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
