Jan Fingerland: Německá patálie s imigračním pozadím

2. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Německá policie

Problémová mládež, pouliční šarvátky i imigranti tu jsou už celé generace. Teď se ale tyto fenomény spojily do jednoho problému. Přinejmenším to tak vnímá část veřejnosti a médií v Německu.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Ve Stuttgartu, Frankfurtu nad Mohanem a pak znovu ve Stuttgartu se během několika posledních týdnů udály podobné věci. Během pouliční zábavy se dostaly do konfliktu zástupy rozlícené mládeže s policií. V určitých ohledech něco podobného zažil před několika lety i Kolín nad Rýnem během nechvalně proslulých silvestrovských oslav.

Čtěte také

V podstatě se několik desítek nebo stovek lidí dokázalo během vteřin zmocnit veřejného prostoru, bez koordinace. Ukázalo se, že na takovýto fenomén nejsou německá policie ani společnost připraveny.

Několik novinek

Pouliční kravály a „problémová mládež“ už k velkým západním městům tak nějak patří – odcizení, anomie, přebytek volného času a tak dále. Je tu ale pár novinek. Například otevřené přiznání německých úřadů i médií, že výrazná část potížistů měla, řečeno tamním žargonem, „migrační pozadí“. Je to výsledek nedávno souběžně proběhlé vnitroněmecké debaty, která si poprvé připustila „luxus“ mluvit o původu i jen podezřelých nebo zadržených, a ne odsouzených lidí.

Nezvyklá byla i rychlost a rozsah incidentů, policie se musela dokonce načas stáhnout. Pro řadu Němců byla novinkou i zpráva, že část pachatelů si policie troufá dohledat i s časovým odstupem, protože ulice jejich měst jsou sledovány vysoce sofistikovanými kamerami se softwarem, který si poradí i s tmou a zakrytými tvářemi. Mezitím se například ve Stuttgartu dodatečně rozhodli zajistit ulice dalším zvýšením dohledu pomocí kamer, mluví se o trvalém uzavírání části města vždy na konci týdne.

Pouliční výtržnosti jako kdyby se staly rozbuškou nějaké hlubší proměny toho, jak se v Německu žije – tedy s větším rizikem a současně i větším dozorem nad všemi. A také nyní již oficiální pozorností věnované etnickému původu i nevinných lidí.

Ztráta kontroly

Čtěte také

Co se tedy v německých městech stalo? Na počátku šlo o běžné, pravidelné pouliční zábavy. Během těchto party pod širým nebem se atmosféra s přibývajícím večerem měnila, změnilo se možná i složení přítomných. Ve zmíněných případech se nakonec situace překlopila do vzájemných potyček, a především útoků na policisty. Na ty dav pokřikoval nejrůznější nadávky, házel lahve a v některých případech i přímo fyzicky útočil.

Pozorovateli to může připomínat provokativní shromáždění islámských radikálů nebo nedávný podivný incident v Dijonu, během kterého ulice dočasně ovládly dva válčící zločinecké gangy, shodou okolností rovněž složené z přistěhovalců, navíc oba formálně „muslimské“.

Jenže v případě posledních německých událostí se nejednalo o případ primárně náboženský nebo kriminální, ale spíše sociálně-patologický. Podle toho, co je známo, seběhla se celá věc neplánovaně a bez jasného vedení. Podle německých policejních odborníků a novinářů zapůsobily faktory, jako je iniciativa násilné menšiny, skupinová dynamika, pocit beztrestnosti ve tmě, alkohol nebo drogy a podobně.

Cizinci a našinci

Roli sehrála nepochybně i doba po první vlně covidu, jakási nevybouřenost a možná i pocit nejistoty do budoucna. Specifikem tu bylo zmíněné „migrační pozadí“ a konflikt s policií, která jako kdyby provokovala jen svou přítomností. Obojí spolu souvisí. Jak aspoň uvedl v rozhovoru s deníkem Die Welt majitel nočního klubu Rusbeh Toussi. Podle jeho názoru nemalou část potížistů představují mladíci skutečně zahraničního původu, kteří tak trochu už jsou Němci, ale současně nepovažují Německo tak úplně za svou vlast.

Problém je oboustranný, protože se necítí společností přijati a nedokázali si zažít, přijmout určité vzorce chování. S tím souvisí jejich nenávist k policii a vůbec jakýmkoli představitelům veřejných autorit, včetně hasičů a zdravotníků. Podle jejich verze je policisté neustále kontrolují a perlustrují, jen na základě jejich „migračního“ vzezření.

Souvisí s tím ještě jeden vedlejší problém – hessenská policie skutečně nedávno řešila problém s neonacisty ve svých řadách. Policie nemá u těchto lidí autoritu, ale ani důvěru, a zatím nedokáže rychle reagovat na náhlé incidenty nového druhu – postupy ze zvládání fotbalových fanoušků tu nefungují.

Jan Fingerland

Jako vždy, i v případě kraválů na jihu Spolkové republiky Německo jsou věci tak nějak nepříjemně složité. Je ale patrné, že spoustu lidí tu čeká hodně práce.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související