Jan Fingerland: Možná to ještě nevíte, ale nakupovat budete v Altasii
Telefon nebo počítač, na kterém čtete tento článek, byly velmi pravděpodobně vyrobeny v Číně, bez ohledu na značku. Vlastně je spíš těžké koupit jiný přístroj. Za pár let to může být jinak.
Tak jako se celá desetiletí producenti řady průmyslových výrobků hrnuli do Číny, začíná v těchto měsících opačný proces. The Economist nedávno přišel s termínem Altasia, což bylo podle Googlu donedávna jen dívčí jméno indonéského původu.
Čtěte také
Altasia, nebo chcete-li Altásie, znamená Alternativní Asie, skupina zemí, které by mohly projít podobnou trasu jako od 80. let Čína. Tedy stát se příjemcem zahraničních investic, know-how, producentem zboží pro globální trh, ale postupně také sídlem vývojových center a tedy i ekonomikami, které budou růst třeba osmiprocentním tempem jako ještě nedávno Čína.
Redaktor Economistu se pokusil zavést nový pojem, který se možná ujme, nebo třeba také ne. Ovšem téhož fenoménu si všimli i experti z řady jiných důležitých médií, od Financial Times až po Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Zóna na vzestupu
Altasie může zahrnovat podle okolností různé státy, v nejširší definici je to obrovský půlměsíc sahající od Japonska až po Indii – a mezi nimi země jako Vietnam, Thajsko, Indonésie, Malajsie nebo Filipíny, případně Kambodža a Bangladéš.
Čtěte také
V roli investorů, organizátorů a držitelů technologií jsou přítomny i Jižní Korea, Tchaj-wan nebo Singapur, roli hraje i blízkost samotné Číny nebo i Austrálie.
Samotná Čína je pro investory dnes už moc drahá, platy tam během posledních pár let vzrostly na dvojnásobek, nyní je to v přepočtu skoro kolem 25 tisíc měsíčně. Tamní ekonomika se také už potýká s nedostatkem kvalifikovaných lidí, protože všichni potenciální zaměstnanci už na pracovní trh dorazili. Důvěru mnoha investorů nabourala i kontroverzní čínská politika nulového covidu, která narušila dodavatelské řetězce, což poškodilo zahraniční odběratele.
Ve státech Altasie jsou platy ve srovnání s Čínou třetinové, celkově v nich žije více lidí než v Číně, a ještě větší rozdíl je, pokud budeme mluvit o podílu mladšího obyvatelstva s alespoň středoškolským vzděláním.
Čtěte také
Už teď státy Altasie dodávají do USA zboží ve větší hodnotě než Čína. Jak si všiml list The New York Times, nové iPhony se budou stále častěji vyrábět v Indii, zatímco Google své přístroje hodlá produkovat ve Vietnamu. V těchto zemích také vyrůstají i technologická a vývojová centra předních firem Východu i Západu.
Současně se některé chudší země obávají, aby nesklouzly do pouhých dodavatelů levné pracovní síly, aniž by to podpořilo jejich vlastní technický rozvoj. K tomu, aby se v očích investorů vyrovnaly Číně, jim chybí i jiné věci.
Na cestě k celistvosti
Čína se stala továrnou světa i proto, že nabízela jednotný prostor s velkým jednotným trhem a slušnou logistikou a tedy také obrovskou paletou pružných dodavatelů komponentů. Státy, které lze počítat k Altasii, stále představují směs rozdílných prostředí s ne vždy vyřešenými otázkami regulace, dopravy nebo byrokracie.
Čtěte také
Zatím tedy nepředstavují nutně odpověď na problém narušených dodavatelských řetězců a ještě dlouho nebudou schopny Čínu nahradit. Firmy například přesunuly výrobu jinam, ale stále jsou závislé na dodávkách čínských součástek. Mnohé z nich ale jsou součástí nejrůznějších nadnárodních organizací, které se snaží o vzájemnou harmonizaci.
Je ještě jeden důvod, proč se západní i východní výrobci odklonili od Číny. Amerika za Trumpa, ale i Bidena, je stále více protekcionistická a penalizuje některé výrobce aktivní v Číně. Washington navíc usiluje o to, aby z bezpečnostních důvodů zabránil přesunu nejpokročilejších polovodičových a čipových technologií do Číny, a je tu také nedávná zkušenost nebezpečné závislosti na čínských výrobních kapacitách během covidu. To vše přispívá k tlaku na přesunutí výrob do ostatních států jižní a východní Asie.
Jsme tedy také svědky vytváření nové geopolitické architektury na mnoho let dopředu. Americké soupeření s Pekingem ale nemůže uspět, pokud Američané nevytvoří s alternativní Asií pevné politické vazby, v čemž narůstající americký izolacionismus i protekcionismus může bránit.
I tak ale platí, že vaše příští rádio bude možná z Vietnamu, Indie nebo třeba Indonésie.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
