Jan Fingerland: Koronavirus přichází do Afriky a bude krutý
Afriku si koronavirus nechal na konec. Panují obavy, že tam bude jeho dopad nejkrutější, a to z řady důvodů. Je ale také pár důvodů k optimismu.
Čtěte také
„Věděli jsme, že covid přichází. Naše ministerstvo opakovalo, že je připraveno, ale když virus dorazil, zjistili jsme, že ministerstvo vůbec připravené nebylo.“ Komu zní tento popis situace povědomě, tomu ujasním, že řeč je o Zimbabwe. V konstatování jednoho z kritiků tamní vlády se skrývá řada důvodů, proč je tolik lidí skeptických k dalšímu vývoji.
Afrika je kontinent nejchudší, s řadou přeplněných měst, bez možnosti řádně dodržovat odstup i hygienické zásady. Tamní nemocnice jsou špatně vybavené, chybí zdravotnický personál. Především ale panuje nedůvěra ve schopnost velké části tamních vlád a úřadů správně a včas reagovat. A to přesto, že Afrika měla zatím štěstí, protože COVID-19 k ní dorazil se zpožděním a úřady i zdravotníci měli čas se připravit, případně poučit.
Virus přichází
Čtěte také
Teprve nyní překročí počet nakažených číslo 30 tisíc, nákaza se zatím kromě jižní Afriky koncentruje jen v lidnatých arabských státech na severu – v Maroku, Alžírsku i Egyptě se případy počítají na tisíce, v subsaharské Africe na desítky nebo stovky. Dva státy dokonce tvrdí, že nemají žádného nemocného. Souviset to může s tím, že v některých zemích nemají dostatečné testovací kapacity, i když právě ty jsou důležité pro ono proslulé „zploštění křivky“.
Zatím Afrika zůstávala stranou hlavní nákazy. Jenže počet případů začal nedávno růst o desítky procent a podle odhadů Světové zdravotnické organizace by se během následujícího půl roku mohlo koronavirem nakazit kolem 10 milionů lidí. Počet obětí by dosáhl tří set tisíc. Dalších 30 milionů lidí může nákaza i boj proti ní vehnat do velké bídy, protože už teď balancují na hranici ekonomického přežití. Problémy tamních ekonomik, potíže v bohatých státech severu a odklon peněz z charitativních projektů by měly na kontinentu s jednou miliardou třemi sty miliony obyvatel obrovský negativní dopad.
Trocha optimismu
Čtěte také
Jsou tu i lepší zprávy. Afrika je mladý kontinent, věkový medián je tu méně než 20 let, poloviční ve srovnání s Evropou, a je tu tedy menší podíl starších lidí, pro které je COVID-19 nejvíce nebezpečný. Dále, řada států, třeba Nigérie nebo Ghana, přece jen zachytila náskok před nákazou a poměrně rychle reagovala alespoň takovými opatřeními, jako je přerušení výuky ve školách.
Stalo se tak ještě v době, kdy se v zemi virus oficiálně ani nevyskytoval. I tyto státy ale už počátkem května budou některá omezení rušit, protože v chudých zemích si lidé nemohou dovolit zůstávat příliš dlouho ekonomicky neaktivní. Vzorem při zavádění řady opatření je Jižní Afrika, kde se podařilo pomocí různých metod brzy zpomalit šíření viru a poskytnout nemocnicím čas na přípravu. I tam se ale projevuje celoafrická slabina – testuje se poměrně málo, i když právě testování je jedinou cestou, jak nákazu zastavit.
Afrika paradoxně může těžit z četných minulých epidemií infekčních chorob včetně eboly a AIDS. Čeká se, jak tuto zkušenost využije. Řada afrických států ale dělí svou pozornost mezi koronavirus a jiné pohromy, od politických až po gigantická hejna kobylek, které v únoru zničily porost v řadě států na východě kontinentu a teď se znovu vrátily v ještě ničivějším množství. Kobylky budou mít v Africe na svědomí pravděpodobně mnohem více životů než COVID-19.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
