Jan Fingerland: Kilicdaroglu přichází s nabídkou politiky bez nenávisti

3. květen 2023

Kdo je pravý Turek? A může se stát prezidentem Turecka někdo, kdo jím v očích mnoha Turků není? Vrcholící volební debata v této zemi vede k nečekaným tématům. Zatím nikdo neví, jak se projeví na výsledku.

Je lepší Kurd, Arab nebo Alevita? Nejeden obyvatel Turecka prý na takovou otázku odpovídá, že snad raději ten Kurd, protože je to aspoň muslim. Anekdotický příklad ukazuje velký, ne vždy připomínaný problém turecké politiky, totiž přítomnost několika náboženských a etnických lomů uvnitř zdánlivě homogenní společnosti, v níž je nejlepší být turecký sunnita, zatímco ostatní možnosti jsou horší.

Neviditelná menšina

Čtěte také

Alevité jsou náboženská skupina, k níž se hlásí kolem deseti, možná dvaceti milionů lidí v Turecku, nikdo neví přesně, protože mnozí si tuto informaci nechávají raději pro sebe a ani turecký stát se o jejich identitu nezajímá v tom smyslu, že by ji nějak uznával.

Alevitská odnož islámu se totiž od hlavního proudu hodně liší. Do té míry, že turecké instituce nepovažují alevitská modlitební místa za mešity a neposkytují jim finanční podporu nebo daňové úlevy, jimž se jinak těší i kostely a synagogy.

Alevité pijí alkohol, nepostí se o ramadánu, neoddělují přísně ženy a muže, a dokonce spolu někdy tančí. Někteří méně informovaní spoluobčané to považují za příznak snížených mravů, ne-li náboženských orgií, kterým se prý alevité oddávají.

Čtěte také

Jsou také příležitostně považováni za pátou kolonu Íránu nebo Sýrie, což souvisí s velmi vzdálenou příbuzností s aláwity, odnoží šíitského islámu, jejíž příslušníci většinou žijí v Sýrii.

Opakovaně se vyskytly případy fyzických útoků na alevity, někdy bez zájmu přítomné policie. Jejich postavení se v posledních desetiletích zlepšilo, ale i současný prezident používá antialevitskou kartu, když se mu to hodí.

To vše teď dostalo novou politickou dimenzi, když se k příslušnosti k alevitům přihlásil Kemal Kilicdaroglu, hlavní protikandidát prezidenta Erdogana v nadcházejících prezidentských volbách.

Riskantní krok

O tom, že je Kilicdaroglu alevita, se vědělo, ale on sám o tom moc nemluvil, tématu se vyhýbal. Teď o své identitě prohovořil v krátkém působivém videu určeném mladým voličům. Nabídl jim pozitivní vizi do budoucna, založenou na spolupráci a odmítnutí rozdělování lidí. Video si během pár dní prohlédly desítky milionů Turků.

Čtěte také

Na tento krok panují různé názory. Podle jedněch se splnilo varování jiné vůdkyně protierdoganovské opozice Meral Aksenerové, která za společného kandidáta navrhovala jiné dva politiky, starosty Istanbulu a Ankary. Ti jsou už dnes populárnější než Kilicdaroglu a netáhnou s sebou přítěž příslušnosti k neoblíbené menšině.

Pesimisté také podotýkají, že Erdoganovi nahrál na smeč, protože bude moci z voleb udělat spor o identity. Potenciál pro to je, řada tureckých sunnitů alevity podezírá z neloajality. Když jel vůdce opozice na východ Turecka, kde nedávno zažili ničivé zemětřesení, část přeživších překvapivě na jeho kolonu zaútočila, místo aby spílali Erdoganově vládě.

Podle jiného názoru Kilicdaroglu vzal Erdoganovi z rukou silnou zbraň. Sám mluvil o své příslušnosti k alevitům a současně se označil za muslima, čímž vyvrátil představy, že alevité jsou heretici. Mluvil také o svém pojetí mravnosti a také své oddanosti republice, opět tak, že vyvracel divoké představy některých „sunnitských nacionalistů“.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

Optimisté tedy mluví o tom, že Kilicdaroglu přednesl transformativní projev, kterým může změnit tureckou politiku. Jak do voleb, které se odehrají 14. května, změní poměry, je těžké odhadnout. Kilicdaroglu nemá Erdoganovo charisma ani řečnický zápal. Ale jeho krátký projev k mladým Turkům, lidský i státnický, může být inspirativní i pro české politiky. I voliče.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio