Jan Fingerland: Když politici pláčou
Psychologické, právní a jiné násilí na politicích dosahuje v poslední době nevídaných rozměrů. Přinejmenším pokud budeme útlak veřejných činitelů měřit jejich emocionálními reakcemi.
Zatím posledním člověkem, který musí upozorňovat na svou situaci oběti, je český premiér. Zatím poslední příležitostí pro Andreje Babiše, aby uplatnil své právo a zastal se sám sebe proti nespravedlivým osočením ze strany nehodných nepřátel, je zveřejnění neúplné auditorské zprávy o dotacích.
Ondřej Houska: Brusel popsal, jak Agrofert dojil Česko
Podle Evropské komise je Andrej Babiš ve střetu zájmů a stále má vliv na svou bývalou firmu Agrofert. Tento holding se navíc v minulých letech při čerpání evropských dotací dopustil řady zásadních pochybení. Česko by kvůli tomu mělo přijít o evropské dotace za skoro půl miliardy korun. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman už prohlásil, že bude nejspíš nutné vyšetřit, jestli nedošlo k trestným činům.
Ve skutečnosti se ale předseda vlády dlouhodobě obsazuje do role pronásledovaného. Zjistil možná, že tím uhodil na nějakou důležitou strunu českého lidu. Jeden z důležitých námětů hnutí ANO, totiž dvojí kvalita potravin, jsou například ve facebookové kampani formulovány jako útok arogantních cizinců na nás, nás všechny. Kdo by se nepolitoval, pojídaje ošulenou uzeninu, kterou nám podstrčil nějaký zahraniční výrobce.
Vynechat nemůžeme ani možnost, že jde o osobnostní rys samotného premiéra, který je ale velmi dobře kompatibilní s publikem, před kterým sehrává svou úlohu – protože co si budeme povídat, politika, to je také a někdy především divadlo.
Slabost je síla
Možná jde ale o obecnější fenomén. V posledních letech se totiž čím dál více objevují politici, kteří dávají najevo emoce do té míry, že je už neudrží pod kontrolou. Dokonce i Britové, kteří si tolik cení svého buldočího Winstona Churchilla, našli pochopení pro Theresu Mayovou, teprve když při loučení s premiérskou kariérou neudržela slzy. Proč nebyla taková už dřív? – ptali se s údivem a lítostí někteří britští novináři.
Jan Jůn: Mayová prohrála boj s brexitáři oznámením data předčasné rezignace
V páteční dopoledne po desáté přišlo to, co už pár dní Britové očekávali.
Není to tak dávno, co se místopředsedkyně švédské vlády Åsa Romsonová rozplakala, když oznamovala, že její země už nepřijme každého uprchlíka, který o to požádá. Kanadský premiér Justin Trudeau je svými plačtivými momenty už proslulý. Plakal nejen v Osvětimi nebo kvůli obětem střelby v mešitě, ale i když mluvil o nespravedlivém zacházení se sexuálními menšinami v minulosti.
Každý takový případ má své vlastní příčiny, ale zřejmě souvisí s velkým přehodnocením mužství a mužnosti v západní kultuře. O tvrdosti a odolnosti se občas mluví jako o projevu „toxického mužství“ a muži jsou vyzýváni k tomu, aby se nebáli projevovat své emoce. Citlivý muž je prý atraktivnější než krasavec a boháč.
Divadlo světa
Petr Holub: Jak se český stát snaží pomoci svému premiérovi
Česko má premiéra, který čerpá dotace, a to by neměl, protože je v Česku nejvyšší instancí, která na dotace dohlíží.
Světem jde zalíbení v sentimentalitě a nemohl nezasáhnout i politiku, jakkoli je to sféra života, kde od svých představitelů a představitelek očekáváme také houževnatost a stabilitu. I to je možná důvod, proč lidé více oceňovali v čele sociální demokracie Zemana a ne Sobotku, a může to vysvětlovat i neschopnost české opozice dotáhnout se alespoň nadohled k Andreji Babišovi, politikovi, který se nebojí ukazovat, co má na srdci. Lidé chtějí autenticitu, nejen způsobilost.
Andrej Babiš ovšem na rozdíl od svého kanadského kolegy nepláče, spíše vystupuje jako oběť cizích úkladů a litování je na nás. Je to skutečně životní pocit nejmocnějšího muže v zemi? To samozřejmě nikdo neví.
Jisté je, že jeho politická a možná i lidská budoucnost visí jen na několika vláknech, a tím nejsilnějším z nich je pokračující ochota Babišových voličů věřit, že jeho role antikorupčního mága je autentická, a že vše, co by mohlo hovořit proti ní, je nespravedlivý útok. Politika je divadlo a Andrej Babiš ve svém zájmu musí hrát roli oběti co nejlépe.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
